Deníček Yuhůův

archiv za měsíc prosinec 2004

16. 12. 2004

trvalý odkaz

Jak snadné je malovat příšery

Domnívám se, že lidský mozek v sobě má geneticky předurčené mechanismy, které mu dovolí podle obrázku rozpoznat dravou nebo nebezpečnou příšeru. Třeba když namaluju kruh, do něj na stranu dva tmavší body a někam dolu zuby, téměř každý prohlásí, že to je dravé zvíře, před kterým je lepší utéct.

Napadlo mě to při sledování filmu Fallen. Hlavní černoch najde na půdě nějakou teologickou knížku, otevře ji a vidí vyobrazení ďábla. Slizská příšera s hadím tělem, žhnoucíma očima a ostrými zuby. A na druhé stránce zcela odlišné vyobrazení postavy s trojúhelníkovitou rohovitou hlavou, avšak bezprostředně lze prohlásit, že jde také o ďábla. Napadlo mě -- jak je to možné? Jak tak jistě rozpoznám z obrázku zlo? A proč skoro vždycky vypadá jako plaz?

Pamatuji si z raného dětství, že jsem občas v noci lekterý stín považoval za tyranosaura. Stačí málo -- jeden výraznější bod jako oko, hranatý obrys hlavy. Nebo úzká hlava a jako-ptačí zobák -- to byl Zlý drak Princispár, který mě jde sežrat. Občas to byl Zlý vlk Astor. Kde se to v mé hlavě bralo?

Myslím, že je to tam geneticky zakódované. Ve druhohorách byli naši předci po sto miliónů let lovná zvěř. Myšička, která se narodila s mutací v tom smyslu, že se má víc bát tyranosaurů, přežila a předala gen obavy před druhohorními příšerami do další generace. Jiná myšička, která dokázala vytušit zlého predátora i potmě podle obrysu hlavy, měla více potomků. Gen se rozšířil a zdědili jsme ho.

Je to jenom teorie, nic víc. Čím si myslíte, že to je, že když se řekne "drak", tak si pod tím skoro všichni lidé něco představí? Jistě -- je to kulturní symbol přítomný ve všech kulturách, jenomže proč je tak univerzální a kde se vzal? Jak to, že lidem nedělá problém představit si draka? Kryptozoologové to vysvětlují směšně (například tak, že dinosauři ve skutečnosti nevyhynuli a žijí v provincii Ťang Žung v bambusovém pralese, akorát je tam nikdo v posledních dvou stech letech neviděl). Co když je to ale spíše proto, že si náš mozek draka pamatuje z druhohor? Zrovna včera jsem našel na cestičce od závor rozšlápnutou umělohmotnou figurku velociraptora. Můj mozek ho identifikoval bez mrknutí oka.

Proč se tak bojíme žraloků? Film Čelisti byl kasovní trhák. Přitom široce zakořeněná lidská obava ze žraloků je docela směšná, lidožraví žraloci jsou vzácní. Naši předci obojživelníci ovšem vylezli z moře až poté, co paryby (a žraloky) v moři už pár miliónů let potkávali.

A to nemluvím o strachu z hadů, z pavouků a podobně. Ale neberte mě moc vážně, vím o genetice a o fungování mozku velké kulové. Příště si popovídáme o obrech a kyklopech.

Komentáře:

15. 12. 2004

trvalý odkaz

Oh shit!!!

Tu scénu znáte z mnoha filmů. Ponocující muž neví, že se na něj zrovna valí katastrofa (většinou mimozemské bombardování) a v pohodě si jde udělat svůj pravidelný šálek čaje. Postaví si vodu, píská si swing a připravuje hrnek. Když v tom si -- těsně před svou zkázou -- uvědomí zoufalost své situace a pronese:

"Oh shit!!!"

Pak všechno kolem vybouchne do oranžova a muž připravující si čaj je zapomenut. Děj filmu se ubírá jiným směrem.

Kéž by. Dnes jsem si po probdělé noci také pronesl svoje "oh shit!!!" těsně před tím, než jsem si uvědomil svoji zkázu. Konvice s vodou se dovařila. Jsem v rejži.

Zase došel Lipton.

Komentáře:

09. 12. 2004

trvalý odkaz

Jeroným a Míša byli na Kypru

A Jeroným o tom píše mimo jiné:

Eukalyptová kůra je dost podobná platanové a hoří rozhodně mnohem lépe než cokoli z banánové palmy.

Komentáře:

trvalý odkaz

Listopad v prosinci

"To říká ten pravej!" Vlčoun měl pravdu. Nechal jsem si narůst bradku a vypadám teď jako Lenin.

To bylo tak.

Vyprávěl dnes Vlčoun, jak byli s maminkou nakupovat v Kenvelu. A že tam mají listopadovou akci "Nákup za dva tisíce jenom za tisíc". Nebo tak nějak. A Vlčoun si zkoušel dvoje kalhoty, oboje se mu líbily a byly oboje za tisíc. Tak ho napadlo, že jak to tady všude mají vyvěšené, tak ta reklamní akce asi ještě platí.

Vlčkovo Maminka se šla zeptat, jestli to jako platí. "Platí to?" - "Ano, jenom pro džíny ne," odvětily prodavačky. OK, Vlčoun si nechtěl koupit džíny, ale normální kalhoty. Takže to platilo. Zaplatili tedy o tisícovku méně. Hurá.

Happyend, samozřejmě. Akorát bylo Vlčounovi divné, že ta akce byla listopadová a teď už je kus prosince pryč: "Asi tu akci nastavili do prosince."

"Nebo to maj třeba jako Rusáci," poznamenal jsem. "Ti mají taky říjen v listopadu!"

"To říká ten pravej!" děl Vlčoun. Má pravdu. Nechal jsem si narůst bradku a vypadám teď jako Lenin.

Komentáře:

05. 12. 2004

trvalý odkaz

Cinkání do Queenů

Zrovna si zpívám s Queenama "This could be heaven for everyone" a říkám si, sakra, tam přece nikdy zvonečkama necinkali. A normálně za každým veršem cink, skoro jako zvonění řetězu.

Jenže pak se to cinkání začlo s Queenama rozcházet a já zjistil, že to cinká za oknem. Sjel jsem myší do pravého spodního rohu a AHÁ! Je dnes Mikuláše. Tyhle pseudo-pohanské veselice už pár let nesleduju, tož mě to trochu zaskočilo.

Měl jsem pak na chvíli chuť vylézt v bundě do mrazu (stále ještě nemám kabát) a chvilku tajemně partu mikulášů ztemnělými uličkami pronásledovat. Tož ale asi stejně vylezu a aspoň skočím do Billy pro mandarinky, ne? A zapálím si svíčku, ať nežeru. Druhou adventní. Moje averze k zimním svátkům má přece jenom určité meze.

Komentáře:

01. 12. 2004

trvalý odkaz

Tisková zpráva: práva koček, Yuhůů a draků

Slaný, 1. prosince 2004.

Dnes se ve slaném u Yuhůa doma mezi fíkusy a košem na prádlo uskutečnila vzrušená porada. Drak Aliki a Yuhů se společně dohodli na tomto memorandu:

Je nesporné, že základní kočičí práva jsou smyslem a zárukou pokroku vesmíru. Nelze ovšem nečinně přihlížet stavu, kdy kocourek Čery považuje drakovu Princeznu za lovnou bytost a kocourek Béčko si uzurpuje Yuhůův počítač.

Drak Aliki dnes nalezl svou Princeznu několik metrů od její poličky v nepřirozené pozici. Kocour Čery dělal jako že děsná sranda. Nepřípustné.

Yuhů se omlouvá všem osmi příjemcům prázdných odpovědí na emaily, které odeslal kocour Béčko. Béčko má zvláštní schopnost mačkat ve spánku zádovými svaly kombinace kláves Ctrl + R a Ctrl + Enter. Taktéž se Yuhů a Drak Aliki omlouvají Vlčounovi za to, že dnes na otázku jak dopadl starcraft proti tosům přes ICQ odstal od Béčka nestandardní odpověď "§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§Ů§ŮL". Pak si Béčko lehl(o) tak, že blokoval(o) mezerník a řadu klapek yxcvbnm,. Skandál.

A proto se Yuhů a Drak Aliki usnesli na deklaraci následujího komuniké:

Kočičí práva v použití spolubydlících, hraček a počítačů končí tam, kde začínají práva Yuhů-ů a draků.


Drak Aliki je cestovatel, publicista a na ženský. Jeho jízdním tvorem je Yuhů. Drak Aliki má trojitou frakturu páteře od toho, jak se v metru otáčí po holkách. Za poslední rok vzrostla jeho obliba o 211% a byl vyhlášen osobností týdne 16/2004.

Yuhů je šarlatán, webový publicista, matematik a překladatel. Ačkoli si dal novoroční závazek, že bude populárnější než svůj drak, nesplnil ho. Mezi některými přáteli je Yuhů považován za celebritu, což ho naplňuje nehynoucí švandou.

Komentáře:

To jsou všechny příspěvky z měsíce únor 2019. Příspěvky z dalších měsíců jsou odkazované z archivu měsíců a z hlavní stránky deníčku.

E-mail: janovsky@gmail.com
Deníček https://dusan.pc-slany.cz/denik.htm
Yuhůova stránka: https://dusan.pc-slany.cz