Deníček Yuhůův

archiv za měsíc nor 2004

24. 02. 2004

trvaly odkaz

Přepnutí mozku

Znáte to? Najednou mozek začne uvažovat jinak. Okolní svět se vizuálně nezmění, ale věci dostanou zcela jiné významy. Mozek jakoby vypne a vnímá svět zvnějšku, odcizený od významů věcí a symbolů. Mně se to stává tak jednou týdně na dvě sekundy, nic vážného.

Dneska jsem třeba sledoval, jak si před cestou do města strkám do kapsy dvě stokoruny. Napadlo mě: "Jedna stačí, Yuhů. Nepotřebuješ dvě. Vždyť je na obou napsáno to samé."

20. 02. 2004

trvaly odkaz

Už to asi chápu

Posledních pár let mi vrtala hlavou taková otázka. Nemohl jsem pochopit, proč tolik lidí má Mac a že na něj nedají dopustit. Vždyť to má Mac OS, takový záhadný operační systém! Myš s jedním tlačítkem! Prostě divná úchylka. Od firmy Aple jsem si osahal jenom takovou zvláštní modrou televizi z roku raz dva, co jsme na tom občas zkoušeli stránky, jestli se nerozpadají. Místo myši to mělo kuličku mýdla a bylo to pomalé jak šnek.

Včera jsem ale viděl model G4 a měl jsem si možnost k tomu chvíli sednout. Bylo to takový... hezký. Všechno dávalo smysl a mělo to krásnej design. Příjemné ovládání. Myška klikala celá, vůbec neměla tlačítka. Nádherná krabice. Neměl jsem s ničím problém, pustil jsem si prohlížeč Safari, pohoda. Už to asi chápu.

16. 02. 2004

trvaly odkaz

Pingáme na Smečno

Je to paráda -- pracovat z domova. A ještě k tomu dělat na práci, která mě baví, protože si ji sám vymýšlím a zadávám. Tak dobře, jako je teď, ještě nebylo.

Všechno to souvisí s wi-fi připojením. Anténa na střeše vede k serveru na půdě, tam mám krásný Linuxík (Debian) a do pokoje mi vede síťový kabel. Co víc si přát? A jak je ta anténa docela silná, tak občas když vypadne ÁPéčko na Dolíkách, což je teda zřídka, ale když teda vypadne to ÁPéčko na Dolíkách, tak se přepnu na Smečno. Hustý, co? Smečno je kus cesty, nějakých šest kilometrů. Na Smečně dříve bydlel Hrabě Martinic, teď tam svítí ÁPéčko.

ÁPéčko nemá nic společného s Péčkem (pornem), AP je Access Point, prostě přístupový bod bezdrátové sítě. Platim za připojení do Internetu 300 stovky měsíčně, což mi přijde fajn.

A co je to pingání: když chci vědět, jestli nějaký server funguje, tak napíšu v příkazovém řádku třeba ping www.seznam.cz. Tomu se říká pingání. A jestli mi to napíše Vypršel časový limit požadavku, tak vím, že buďto nefunguje zdejší síť, nebo nefunguje Seznam. A vzhledem k tomu, jací jsou admini Seznamu machři, to znamená, že nefunguje zdejší síť.

Třeba před chvilkou nefungovala síť, protože jsem byl u Králíčků, měl jsem s sebou noťas a připojoval jsem se tam do sítě. A abych tam v té síti fungoval, tak jsem si na noťasu musel změnit IP adresu. Jenomže jak jsem přišel domů, zapomněl jsem si IP adresu vrátit zpátky a rozčiloval jsem se, jak to, že nejde síť. Blbost byla na mojí straně. On tu síť ve Slaném dělá Makr a docela mu to šlape, takže blbost je většinou na mojí straně, když nejde síť.

No a jak to bylo s tím smečenským hrabětem. On teda původně nebyl smečenský, protože byl Martinic. A Martinice jsou vesnička kousek od Mšece (nad lesem nad Malíkovicemi). A tam z té vesničky, která dnes už nestojí a vlastně to vždycky byl jenom jeden dvůr, pocházel nějaký Bořita Martinic. Ten šel někdy počátkem roku 1618 na stavovské shromážedění ještě s jedním katolíkem prosazovat katolické protistavovské hledisko na Pražský hrad. A asi plácali moc velký hovadiny, ale stavové je nakonec prostě ještě s jednim písařem všechny tři vyhodili z okna do Jeleního příkopu. Přežili to a ten písař šel do Vídně a údajně přivedl vojsko, které nakonec vyhrálo bitvu na Bílé hoře.

A ten Bořita z Martinic, když katolíci vyhráli, dostal za svůj postoj celé Slaný s okolím. Na Smečně se usadil a pak tam založil zámek, asi že je z toho místa vidět do veliké dáli. Nechci zabíhat do historie, oni Martinicové nebyli jenom záporáci. Ale dneska do té veliké dáli svítí ÁPéčko a dá se na něj pingat.

11. 02. 2004

trvaly odkaz

Týden zvratů

Uplynulé dny byly velmi dynamické. Každý den se něco dělo. Posuďte sami.

Hm, to by asi chtělo trochu rozvést. Jak vás, milí čtenáři, znám, tak vás nejvíc zajímá to s tou baterkou. To bylo tak:

Ta baterka je z Hudy Sportu a je diodová. Svítí úžasně bíle, je lehká a nemusej se v ní skoro měnit baterky. Teda já jsem je vlastně ještě neměnil a to tu baterku mám rok. A je to čelovka, na hlavu se nasazuje snadno, protože je to vlastně silný gumový pásek.

V sobotu jsme na střechu dávali anténu na wi-fi, jenže to moc nefungovalo, tak jsme to montovali do noci. A jak jsem na střeše tu baterku vypínal a zapínal, tak když jsem slejzal ze střechy, tak se zasekla a nešla vypnout. Chtěl jsem se podívat, v čem je problém, a tak jsem si tu baterku trochu odtáhnul od čela, abych na ni viděl. A ještě trošku, abych viděl lépe. Guma se napínala a síla tahu rostla lineárně se vzdáleností. Když jsem si pak nešikovně přehodil ruce, abych si zastínil to světlo, přeměnila se potencionální energie napnuté gumy na kinetickou energii letící baterky a ta se na mém nose přeměnila v hustou bolest. Schytal jsem to doslova jak z praku.

A ty ostatní příhody? Někdy příště.

03. 02. 2004

trvaly odkaz

Feynman u Královny

Tak jsem si myslel, že už půjdu spát, ale nakonec jsem ten počítač pustil. Nedalo mi to, čtu si Feynmana. Konkrétně "Snad ti nedělají starosti cizí názory". Čtu to už asi potřetí a zase se řežu, zase nad jinými body. Těď jsem u toho, jak byl se spoustou dalších fyziků u belgickýho krále a královny a jak tam dělal ostudu. Miluju to.

To je všechno, víc asi nenapíšu. Příhoda z knihy je vlastně neinterpretovatelná. Možná se akorát myška kdesi pod postelí bojí, protože v pokoji je ticho a najednou začne ležící Yuhů hýkat 40 dB a mlátit do peří. Feynman je geniální (teda byl, už umřel) a životní. Vzor.

Já se třeba dost často přistihnu, jak někomu vyprávim příhodu o Feynmanovi, ale někomu, kdo ho nezná. Třeba jak dostal modrou na hlavu nebo jak vyšetřoval výbuch Chalengeru. Akorát ten někdo, komu to vyprávim, jak Feynmana nezná a nemá to v kontextu, tak z toho vyprávění nic nemá. Když příhodu skončím, pozoruju, jakou frázi posluchač použije na znamení, že se příhoda líbila. Ve skutečnosti je příhoda samozřejmě trapná, ale tak už to chodí. Když třeba vykládám příběhy o Ježíšovi, tak je to taky trapárna, protože Ježíše taky nikdo pořádně nezná. A přitom to byl taky dobrej hustor a taky mu to pálilo. Akorát na rozdíl od Feynmana neumřel na rakovinu, ale nanebevzetí.

No a jak byl Feynman u té belgické královny (tou dobou prý pěkná holka), tak ona řekla "Určitě se věci rychle mění - mnoho věcí se změnilo v posledních sto letech." "Nikoli v tomto paláci," pomyslel si Feynman. No a to je vlastně celý. Jsem říkal, že to bývá trapné.

To jsou všechny příspěvky z měsíce prosinec 2019. Příspěvky z dalších měsíců jsou odkazované z archivu měsíců a z hlavní stránky deníčku.

E-mail: janovsky@gmail.com
Deníček https://yuhu.cz/denik.htm
Yuhůova stránka: https://yuhu.cz