Kapitola 8: Třezalka a třešeň - Dvousečná past - Druhý pokus - Konec myší?
Zdánlivě nesouvisející rostliny se z Ajčiho hlediska projevily obdobně. Z natrhané sušící se třezalky vylézají lovní brouci. Na třešni se vyskytují lovní kosi. Třezalka a třešeň skoro jedno jest. Jedno jest, jedno jest, skoro jedno jest.
V sobotu jsem si zrovna pomalu balil, když mě upoutala pastička -- něco se v ní hýbalo. Byla to sice jenom moucha, ale když jsem se podíval pořádně, všiml jsem si, že je to i myš. Čekal jsem, že jakmile mě spatří, z pasti vyleze a uteče. Jenže pastička byla zrovna příliš plná jídla, než aby se myši snadno vylézalo, a tak se mi podařilo pastičku přiklopit Historií Spojených států, načež jsem šel zavolat Ajčiho. Seděl zrovna venku na zídce a byl uražený (už nevím proč), ale nakonec se dal přemluvit, aby se na pastičku šel podívat. Přišel, viděl, očuchal a -- zešílel.
Nepředstavitelná nervová reakce. První útok byl veden na knihu, která přitom spadla, druhý útok už šel na past. Ajči pastičku fackoval bez přestávky asi dvě minuty, myška uvnitř byla asi pěkně vyděšená, ale vlastně byla v bezpečí. Nyní se tedy naplno projevila dvousečnost pasti, která sice myšku uvěznila, ale zároveň ji chránila před kocourem.
Že myška Diplap umí z pasti vylézt, jsem věděl. Už párkrát jsem ji pozoroval, jak se akrobaticky protahuje oním úzkým střešním otvorem. Nyní, když past obléhal Ajči, se jí do vylézání zrovna nechtělo; myslel jsem, že se toho neodváží. Ale zmýlil jsem se. Myška nevylézala jenom proto, že v tom nadbytku jídla nemohla najít cestu. Bylo vlastně jen otázkou času, kdy jej najde, vyleze a dostane se kočce pod dráp. Trvalo jí to asi hodinu, já jsem si zatím četl a kocour sporadicky útočil. Pak se myš najednou k otvoru prokousala. Napřed vystrčila čumáček. Kočka zbystřila, ale nic neudělala. Myška se povytáhla nahoru a vystrčila polovinu tělíčka. Kočka pořád nic, čekala na příhodnější okamžik. A tak myš vylezla na past celá a rozhlížela se, kterým směrem uteče. V té chvíli se Ajči rozhodl, že už brzo zaútočí.
Kočky nejraději útočí ze zálohy, když je kořist nevidí. To, že kořist kočku nevidí, kočka pozná podle toho, že sama nevidí kořist. Takže Ajči vida myš na vrcholku pasti čekal, než mu myš zmizí z dohledu.
Jenže myška nečekala. Přenesla se dvěma velkými skoky pod postel, Ajči jí sice byl mocně v patách, ale nakonec mu utekla! Propásl příležitost! Jančil, běhal kolem postele čekaje, kde myš zase vyleze, brečel a nadával. Já jsem mu říkal "Ajči, ty jsi vůl", čemuž nerozuměl, ale větám typu "ne šš, ne šš, šš ne", rozuměl až moc dobře. Pak jsem si zabalil a odejel na Pravdu.
V úterý (před koncertem) Ajči hlídkoval u pasti a najednou viděl myš. Ta jej neviděla, protože se nehýbal a vlezla přímo před ním do pasti. Divil jsem se, že na ní kocour neskočil, ještě než tam vlezla, ale nechal ji tam vlézt a pak oblehl past. Opět ji honil po pokoji, myš uvnitř v bezpečí. Myška zkoušela uniknout, ale on si to hlídal a vždy ji zahnal zpět do pastičky. Už mě to znudilo, ale najednou, nevím jak, se myš dostala kocourkovi do pusy. Ajči si pečlivě vybíral místo, kde si jí pustí a pak chytne lépe. Udělal to uprostřed pokoje, takže myš nestačila zdrhnout. Pak měla ještě asi čtyři možnosti, ale pokaždé byla lapena. Pískala bolestí, kulhala, pak se schovávala pod karimatku, ale už neutekla.
Tak jsem kocourkovi vysvětloval, že jestli ji zabije, tak že tady myši nebudou a on si nebude mít s čím hrát. I jsem jej zkoušel izolovat, aby myš mohla utéci, ale ta myš už byla zblblá a nemohla dobře chodit. Tak jsem Ajčiho zase pustil.
Ajči si s ní hrál hodinu, poté myška Diplap Poslední zemřela vyčerpáním a následkem vnitřních zranění. Ajči ji chtěl reklamovat, že se nehýbá, ale neuspěl. Potom ji snědl. Pomalu, rituálně. Od hlavy. Zbyl jenom ocásek.
Tak už v pokoji myši nemám. Byly vyhubeny kocourem Ajčim 22. 6. 1999 v 18 hodin. Nevím, zda si nasadím novou dynastii, nevím. Možná. Alespoň Marvin mi to radil. Nevím.
Dneska jsem ještě našel na talíři kousek sýra, který poslední myška okousala. Ani jsem si jej předtím nevšiml. Okrojil jsem tu ožranou část, zbytek jsem snědl. Ale neměl jsem kam dát ten odkrojek, do pastičky, kam jsem jej dával normálně, to nemá smysl. Tak jsem to dal Ajčimu. Ucítil myší pach a zdivočel. "Ne šš, Ajči, ne šš", říkal jsem mu, ale nevím, zda mě pochopil. Asi ano.
Napište mi. © Yuhů! https://dusan.pc-slany.cz , Hlavní stránka