Prstoklad

Klasický prstoklad má mnohé přednosti. Vedle toho existuje spousta prstokladů alternativních (které klasická škola nepřipouští, protože přišly až s počítači). Prakticky každý člověk může mít svůj individuální prstoklad. Odchylky od standardu nejsou problém, pokud prsty dosáhnou všude. Například já ťukám písmenka ěščáíé špatnými prsty, tabulátor dělám prsteníčkem a dlouho jsem nepoužíval levý palec pro mačkání mezerníku, přesto to na rychlost nemá moc vliv.

Když už jsem u příkladů, tak třeba Radim má prsty položené na horní řadě a spodní řadu písmen mačká palcem. Evidentně mu to nečiní potíže (což ovšem nechápu). Nebo třeba Erik vůbec nepoužívá levý malíček, protože levý prsteníček má coby uživatel Unixu položený na nesmírně užitečné klávese tabulátoru. Jakkoli jsou však úchylky možné a běžné, doporučuji použít klasický prstoklad.

Klasický prstoklad

Zjednodušeně se dá říct, že klasického prstokladu dosáhnete položením prstů na prostřední řadu písmen asdf jklů. Každý prst má pak sloupeček kláves, o které se stará. Každá klávesa je tisknuta vždy stejným jedním prstem.

Standardní prstoklad

Obrázek rukou pro vysvětlení barevného značení

Výchozí poloha a hmatové značky

Ukazováčky by měly být na písmenech F a J. Tomuto položení se myslím říká výchozí poloha. Prsty pak mačkají písmenka, která jsou nad a pod výchozí polohou. Na klávesách F a J jsou takové výstupky, které lze snadno nahmatat ukazováčky. Hodně to usnadňuje nalezení výchozí pozice bez koukání (zejména pravé ruky, která přehmatává na myš a na šipky).

Základní poloha prstů při klasickém prstokladu

Všechny prsty, které zrovna nepíšou, by při psaní měly ležet na klávesách. Nijak netlačit, prostě se jich dotýkat. Nebo mohou být lehce nad klávesami. Paže volně položené na stole nebo na podložce. Není to úplně jednoduché, takže pokud vám to zpočátku nepůjde, nechte to koňovi a prsty i ruce klidně zvedejte víc. Přijde to samo, ani si nevšimnete jak.

Poučky klasického přístupu

Když se píše písmeno mimo prostřední řadu, klasické pojetí říká, že se ruka nemá vychylovat ze základní polohy. Pohyb má prostě dělat jenom ten jeden prst. Je to užitečné pojetí, ale nesmí se přehánět, zpočátku to doporučuji ignorovat. Zvláště u psaní diakritik znaků horní řady je skoro nemožné nevychýlit ruku ze základní polohy. Co je ale opravdu dobré, je okamžitý návrat ruky zpět do výchozí polohy.

Když se píše velké písmenko, tak Shift se drží malíčkem opačné ruky. To je velice užitečné, doporučuji dodržovat.

Další zajímavé pravidlo se týká psaní mezery. Měly by se na tom podílet oba palce tak, že mezeru mačká palec opačné ruky, než té, která napsala poslední písmenko. Podle mě je toto pravidlo neužitečné, skoro všechny mezery píšu pravým palcem. Je ale důležité umět napsat mezeru i levým palcem a občas to trénovat.

Klasická teorie tvrdí, že by se nemělo přistupovat k nácviku dalších písmenek, dokud neumím základní. Je to asi naprostá blbost. Podle mě je potřeba naučit se všechna písmenka co nejrychleji najednou.

Kompromisní prstoklady

Spousta lidí dělá chybu, když zvolený prstoklad dodržuje jenom částečně. Je potřeba mít takový, kde jsou prsty v jedné poloze a dosáhne se všade. Dá se to shrnout i do jiného pravidla: používejte malíčky. Bez malíčků totiž není šance bez koukání dosáhnout na klávesnici na všechna písmenka.

Čtyři polohy pravé ruky

Při práci na počítači je potřeba mít pravou ruku na čtyřech místech najednou. To holt někdo nedomyslel. Jaké jsou to polohy, bráno odleva:

  1. základní poloha pro psaní na jklů
  2. poloha pro posun kurzoru, tzn. šipky, enter, delete a klapky okolo
  3. poloha pro psaní čísel na numerické klávesnici
  4. držení myši

Právě pro přehazování pravé ruky je důležitá hmatová značka na klávese J a 5.

Tři polohy levé ruky

  1. základní na psaní
  2. spodní poloha na časté mačkání klávesových zkratek Ctrl + C, Ctrl + V apod. Je lepší mačkat Ctrl spíše kloubem než bříškem malíčku.
  3. poloha na šipkových klávesách u enteru se používá výhradně při hrách

Návrat do základní polohy

Když se při psaní sahá na backspace (mazání), na escape nebo na podobně vzdálené klapky, tak se ruka hodně vychýlí ze základní pozice. Někdo může mít problém vrátit ji rychle zpátky. Nejvíce v tom samozřejmě pomáhají hmatové značky na F a J. Méně už se ví, že v rychlém nalezení správné hodně pomáhají palce. Domnívám se, že je dobré mít palce při psaní nad mezerníkem (ať už položené nebo trochu zdvihnuté). Když se ruka vrací do základní polohy, palec po paměti zkontroluje, zda je ruka ve správné poloze. A komu nepomohou palce, tomu pomůže položené zápěstí.

Je dobré vycvičit si hodně mačkání backspace a návrat na klávesu J. Já to dělám tak, že si pamatuju, že na backspace dosáhnu právě tak, že docela dost roztáhnu prsty na pravé ruce a malíček už se trefí sám. Zápěstí přitom zůstává na místě.

Escape nemačkám levým malíčkem, ale prostředníčkem, protože je vysoko.

 

Jak psát na klávesnici - aktualizace 15.12.2015 - vše v zipu
Píše Yuhů - moje hlavní stránka - janovsky@gmail.com
Moje další weby: Řecké ostrovy, Hudební nauka, Jak hledat práci, Rhodos, Bulharsko, Madeira, Jak psát web