Proč psát na klávesnici

Počítače jsou všude. Každou minutu, kterou jsem věnoval do osvojení si psaní, jsem zúročil mnohonásobně (a ještě doufám zúročím), protože je to prostě potřeba.

Jiné vstupy než z klávesnice mají slabiny, zejména jsou nepřesné. Dříve jsem se domníval, že budeme mít brzo hlasové vstupy pro lidskou mluvu. Softwarové firmy slibují, že to bude do několika málo let, ovšem slibují to už mnoho let, takže to asi nebude nikdy. Mnohem dál je metoda OCR -- rozpoznávání nascanovaných znaků. Je to ale pracné a zdaleka ne všechno existuje v tištěné podobě. Dlouho jsem se také odmítal učit psát na klávesnici s tak nelogicky rozmístěnými znaky, domníval jsem se, že někdo vynalezne něco logičtějšího. Nevynalezne.

Proč deseti

Plynulé ťukání na klávesnici je dobré nejen pro samotné psaní. Použije se i v počítačových hrách na rychlé ovládání jednotek (Starcraft, Warcraft, CS atd.), v různých programech (např. dokonce i v oknech Windows). Psaní všemi deseti má fantastický psychologický efekt na lidi kolem, zejména pak při nejrůznějších přijímacích řízeních. Nebo například Lucku jsem začal balit až po té, co jsem ji ve studovně viděl psát na počítači. Je to hustě sexy.

Znám spoustu lidí, co tvrdí, že svým datlováním čtyřmi prsty dosahují velké efektivity. Lžou sami sobě. Možná píšou rychle a dobře, ale jenom díky velké zkušenosti. Kdyby ji usměrnili správným prstokladem, budou mnohem efektivnější.

Proč bez koukání

Lidé píšou na počítači různě. Kdo se ale nedívá na klávesnici, šetří si oči a může text rovnou kontrolovat nebo koukat úplně jinam. Dosahuje se tak mnohem větší rychlosti. Při koukání na klávesnici totiž musí oči přeskakovat mezi dvěma kontexty -- obrazovkou a klávesnicí. Právě součet malých časů nutných pro přizpůsobení očí spolu s obtížnější opravou chyb vede k mnohem pomalejšímu psaní a větší únavě při psaní čtyřmi prsty.

Proč psát rychle

Čas je prostě vzácný. Žádné psaní není tak rychlé jako psaní na počítači. Dá se to srovnat jedině s těsnopisem, který dávno ztratil význam, a s mluveným slovem.

Kromě rychlosti jde taky o výdrž. Z vlastní zkušenosti vím, že dokážu psát mnoho hodin v kuse jenom s krátkými přestávkami. Lidé píšící čtyřmi se unaví po čtvrthodině.

Slabiny klasického pojetí

Hodně lidí se psaní všemi deseti bojí, protože se domnívají, že je to těžké. Holky na ekonomce se přece učí psát na stroji 4 roky! A co teprve ty tlusté nudné učebnice "Píšeme všemi deseti".

Fígl je ale v tom, že se to učí blbě a ty učebnice jsou prostě špatné. Mám-li být přesnější, nejsou vhodné pro dnešní dobu (psáno 2002). Klasická metodika se totiž odvozuje od technických omezení 50 let starých strojů. Dneska máme počítače a kopírky, čímž se situace dost mění.

Příkladem nesmyslů je zaměňování znaků l a 1 (malé L a číslice1) nebo "o" za nulu. Klasické pojetí psaní na stroji také zcela pomíjí počítačovou realitu, kde jsou posouvání kurzoru, kopírování a úpravy textu prakticky důležitější než psaní čistého textu. Požadavky na sílu úderu do klávesy jsou u počítače podstatně menší než u klasického stroje, což převrací mnohé ergonomické poučky.

Zbytečná bezchybnost

Když udělala dříve sekretářka chybu, musela použít bílé matladlo (v lepším případě) nebo to celé přepsat (v případě horším). Je jasné, že výuka psaní tehdy kladla důraz na bezchybnost hraničící s šílenstvím. To je překonané. Dnes se chyba řeší několika stisky kláves. Chyby samozřejmě zdržují i dnes, nikoli však tak strašně. Celá klasická metoda tak padá, protože byla celá postavená na striktním vyloučení chyb.

Neužitečný trénink

Kal slad flaksa sklad skla kladka. Tou rourou Petr trup proti prutu. Byv cmcy, mnyx.

Znáte ty celé stránky učebnic strojopisu protkané neužitečnými znaky? Koho to baví? K čemu to je? V jedné takové knížce jsem našel větu:

"Nesnažte se naučit se najednou co možná nejvíce znaků, neboť to vede k nepřesnosti při psaní."

Já jsem k tomu přistoupil jinak. Naučil jsem se všechny znaky najednou. Sice to zpočátku vedlo k nepřesnosti při psaní, ale zato mě to bavilo. Oproti tomu znám tři lidi, kteří si opatřili učebnici datlování, naučili se asdf jklů, ale pak je to za týden pustilo, protože je to přece příšerná nuda. Aby klasický přístup fungoval, je třeba věnovat se mu alespoň pár měsíců několik hodin týdně. To se nedá.

Trochu lépe se pracuje s moderními programy učící psaní na stroji. Taky ale žádná extra zábava.

Proč ale rovnou deseti nepsat? Běžný člověk (zejména mladý) dnes píše na počítači téměř denně. To je obrovský potenciál pro trénink.

 

Jak psát na klávesnici - aktualizace 15.12.2015 - vše v zipu
Píše Yuhů - moje hlavní stránka - janovsky@gmail.com
Moje další weby: Řecké ostrovy, Hudební nauka, Jak hledat práci, Rhodos, Bulharsko, Madeira, Jak psát web