Práce se textem na počítači

Dobrý prstoklad a rychlé psaní bez koukání je jenom polovina efektivní práce s dnešním textem. Dobré ovládání kurzoru a výběru je stejně výhodné. Naštěstí spolu obě oblasti nesouvisejí. Proto pracují programátoři se čtyřmi prsty stejně efektivně jako klepice z ekonomky. Tyto dámy umějí napsat 200 úhozů za minutu, ale neumějí je třeba rychle vybrat a zkopírovat.

Pokud pracujete v Internet Exploreru, můžete si na této stránce popisované postupy rovnou vyzkoušet, protože tato stránka (narozdíl ostatních webových stránek) se dá při čtení upravovat. Obnovením stránky se pak kdyžtak zase načte původní text.

Pohyb kurzoru a označování

Co je kurzor, všichni vědí, tím nebudu zdržovat. Prostě ta blikající svislá čárka, kam se zapisuje text.

Šipky kurzor posouvají. Kliknutí ukazatele myši většinou přemístí kurzor tam, kam se kliklo. To umějí všichni. Existují ale další málo známé a přitom užitečné možnosti posouvání kurzoru.

Ctrl + šipky

Drží-li se kontrol a mačkají šipky doleva a doprava, kurzor se posouvá po slovech. Přesněji řečeno skáče na začátky slov. To se využije při rychlém přechodu po řádce a při úpravách textu. Většinou se je totiž potřeba dopisovat další slova do rozepsaného textu. Ctrl + šipky jsou ideální na rychlý přechod na správnou pozici. Rozhodně je to mnohem rychlejší než klikání na dané místo myší nebo posouvání kurzoru po jednotlivých znacích.

Všechno to dělá pravá ruka umístěná nad šipkami. Palec drží kontrol, ostatní prsty posouvají šipkami.

Ctrl + šipky nahoru a dolu skáčou na začátek dalšího odstavce. V některých programech skáčou na konec odstavce. Moc to nepoužívám, přijde mi to neužitečné.

Home, End

Klíčově potřebné klávesy při úpravě textu. Hlavně klávesa End. Když mám rozepsanou větu a něco se mi nelíbí, zacouvám zpátky a opravím to. Abych se pak nemusel na konec rozepsaného řádku posouvat šipkami, použiju End. Většina zkušených počítačových psavců mačká End v takové situaci úplně automaticky. Home posouvá na začátek řádku a také se občas použije.

Ctrl + Home přesouvá kurzor na začátek textu, Ctrl + End na konec.

Mazání

K mému velkému překvapení používá hodně lidí pouze jeden způsob mazání, ačkoli existují dva.

  1. Mazání doleva klávesou Backspace (nad Enterem)
  2. Mazání doprava klávesou Delete.

Zatímco Backspace (trpně přeložitelné jako zpětná mezera) se hodí zejména při běžném psaní na okamžité odstraňování překlepů, Delete se hodí víc na pozdější úpravy textu. Pokud používáte jenom jeden způsob, zkuste se naučit oba, podle mého názoru to hodně zrychluje práci. Jeden prostě maže před kurzorem, druhý za kurzorem.

Existují klávesové zkratky Ctrl + Delete a Ctrl + Backspace, které mažou vpravo nebo vlevo od kurzoru celé slovo. Ale nefungují všude.

Dalším způsobem mazání je

  1. označit odstraňovaný text a něco zmáčknout.

Je jedno, jestli se zmáčkne Delete, Backspace, nebo se začne rovnou psát. Označený text se prostě nahradí.

Označování aneb výběr

Vybírání textu je strašně užitečné, nejčastěji kvůli přesouvání a kopírování nebo kvůli změně formátu (vzhledu) písma.

Skoro všichni umějí vybírat text myší. Většinou to stačí, ale někdy je to nešikovné a jindy pomalé. Části textu se dají totiž efektivně vybírat i klávesnicí. Klíčovou roli přitom má klávesa Shift.

Kouzelná klávesa Shift

Například zkuste při psaní zmáčknout Shift a odjet šipkou doleva. Měly by se označovat znaky vlevo od kurzoru. Nebo zkuste dát kurzor někam do textu, zmáčknout Shift a někam jinam kliknout myší. Označí se text od výchozí do koncové polohy.

Logika Shiftu při označování textu je následující: když se stiskne Shift, zapamatuje si program výchozí polohu kurzoru. Dokud je Shift zmáčknutý, ví program, že instrukce na přesun kurzoru (např. pohyb šipkami) má chápat ne jako přesun kurzoru, ale jako změnu oblasti označení. Jakmile se kurzor zastaví, výběr je hotov.

Jsou možné i divočejší kombinace, které se opravdu občas hodí:

jak označit
slovo vpravo od kurzoru Shift + Ctrl + šipka vpravo
slovo vlevo od kurzoru Shift + Ctrl + šipka vlevo
dvě slova vlevo od kurzoru Shift + Ctrl + dvakrát šipka vlevo
text od kurzoru do konce řádku Shift + End
text od kurzoru k začátku řádku Shift + Home
text od kurzoru někam jinam Shift a dojet tam šipkami
nebo Shift a kliknout tam myší
od začátku textu po kurzor Shift + Ctrl + Home
od kurzoru po konec textu Shift + Ctrl + End

a tak dále. Pokud to chápete jako nudný přehled, vězte, že to má logiku. Zkuste ji objevit.

Označování myší

Nejprimitivnější je prostě zatáhnout text. Od začátku do konce nebo od konce do začátku, je to asi jedno. To každý umí. Někdy je ale potřeba vybrat text, který je přes více obrazovek. Možnosti:

  1. Začít označovat, sjet hodně dolů, aby to začalo rolovat, počkat, až se tam doroluje (dvakrát si to nechat ujet), a pak myš pustit.
  2. Kliknout na začátek výběru, odrolovat dolů (scrollbarem nebo kolečkem), stisknout Shift a kliknout myší na konec výběru.

Nemusím asi zdůrazňovat, že druhá možnost je lepší.

Dvojklikem se označí slovo. To funguje skoro ve všech programech. V některých editorech (Word) se trojklikem označí celý odstavec. Není to ale obecný standard.

Při označování myší přes více slov výběr "expanduje", takže zahrnuje vždycky celá slova. Při označování Shiftem a šipkami k tomu nedochází.

Logika výběru a kurzoru

Kurzor a výběr je vlastně to samé. Dá se teoreticky říci, že kurzor je výběr kolapsovaný do jednoho místa. Nebo naopak výběr je kurzor rozšířený přes víc textu.

Kopírování

Kopírování Ctrl + C a vkládání Ctrl + V se také vyplatí umět bez koukání levou rukou. Levá ruka se přitom dost vychyluje ze své obvyklé pozice. Ctrl se drží malíčkem (někdo bříškem, častěji kloubem ohnutého malíčku) nebo hřbetem dlaně. Jde o zvyk. Ale fakt se vyplatí na to nekoukat.

Pro začátečníky jsem kopírování přes schránku (clipboard) vždycky učil na čtyřech krocích:

  1. označit CO se bude kopírovat
  2. zadat příkaz Kopírovat (jedním z mnoha různých způsobů, např. Ctrl + C), objekt je nyní ve schránce
  3. přejít kurzorem tam, KAM se bude kopírovat
  4. zadat příkaz Vložit (např. Ctrl + V)

Výhoda takového polopatě postupu je pro začínající uživatele v názornosti. Navíc když se třeba nechce kopírovat, ale přenášet, změní se jenom druhý krok (na Ctrl + X). Nebo když se dělá složitější kopírování, čtvrtý krok je "Vložit jinak", jinak je všechno stejně.

Kopírování myší

Říká se tomu Drag and Drop. Označí se text, vezme se myší a někam se přenese. Pokud se nemá přenášet ale zkopírovat, stiskne se před puštěním myši tlačítko Ctrl. Je dobré to umět, protože je to velmi rychlé. Některé programy (např. Notepad) to neumějí. Kromě textových editorů podobné věci umí spousta programů.

Horké klávesy

Jestli něco práci s počítačovými programy opravdu zdržuje, tak neustálá nutnost přehazovat pravou ruku na myš. Horké klávesy dovolují pracovat i bez myši. Jsou dva druhy.

  • Jedny jsou zabudované v programu a spouští se Ctrl + písmenko. Např. Ctrl + S ve většině programů ukládá soubor.
  • Druhé jsou závislé na menu a aktivují se klávesou Alt. Pak se využije podtrženého písmenka v nabídce. Například v Notepadu Alt + S vyvolá nabídku Soubor. Když se pak stiskne U, je to uložit. Např. ve Windows 98 byl toto jediný rychlý způsob, jak ukládat v Notepadu soubory, protože Ctrl + S nefungovalo.

Používat horké klávesy přes Alt mě ve větší míře naučil pan Rychlík, kterého jsem jednou učil Excel. Překvapovalo mě, že se všechno chtěl učit přes altové horké klávesy. Teprve později jsem pochopil, proč to tak chtěl. Používali v práci na emaily Lotus Notes, což je dost debilní (ale managery prosazovaný) program, který nemá moc horkých kláves s Ctrl. Například odesílání mailu se tam musí dělat myší. Což je hrozná otrava, naštěstí existuje způsob, jak totéž najít v nabídce a naučit se sekvenci Alt + A, S.

Od té doby se zkouším učit z nabídek tyhle sekvence a musím říci, že je to v kombinaci s desetiprstým psaním opravdu fofr. Boží je třeba vkládání podpisu v Outlooku: Alt + lpi je osobní podpis, Alt + lps je firemní podpis atd.

Problém je trochu v českých verzích programů, protože tam jsou horká jiná písmenka než v anglických verzích. Nebo se horká písmenka verzi od verze liší.

Windows a Unix/Linux

V poslední době Windows vyhrává tak výrazně, že většina lidí na Unixu nebo Linuxu ještě nikdy nepracovala. Proto jsem se v předchozím výkladu zabýval zvyklostmi posouvání kurzoru, označování, kopírování a horkými klávesami tak, jak je to běžné dělat na Windowsech.

Na Unixu a Linuxu může být všechno dost jinak. Skoro každý unixák a linuxák používá svůj textový editor, který si navíc sám nastaví. Je nutno poznamenat, že jsou to většinou programátoři. Díky tomu nastavení uživatelé unixových editorů dosahují překvapivé efektivity. Asi nejrozšířenějšími unixovými textovými editory jsou Vim a Emacs.

Vim je relativně malý program s děsivě záhadným a zároveň geniálním ovládáním. Jako příklad myslím stačí uvést, že doprava se kurzor posouvá písmenem l, kdežto doleva h. Mazání řádku je dd, vložení řádku o nebo O, podle toho jestli pod kurzor nebo nad kurzor. Program se ukončuje :wq, :x nebo ZZ. A tak dále. Musím přiznat, že přes veškerou zběsilost ovládání tomu přicházím na chuť. Dají se v tom psát perfekní makra a moduly. V kombinaci s dobrým prstokladem a vyladěnou uživatelskou konfigurací je Vim maličkou zbraní hromadného dosahu.

Emacs je další kultovní editor a narozdíl od Vimu je trochu větší. Má obrovské spousty nastavení a každý uživatel má svoje, díky čemuž dva různí lidé neumějí psát na tomtéž Emacsu. Program obsahuje interpret jazyka Lisp, takže se v Emacsu prý dá naprogramovat cokoliv, od simulace Wordu přes mailového klienta po akční střílečku.

Proč to píšu: je dobré si uvědomit, že úkony, co běžně používáme na Windows, jsou náhodně zvolenou skupinou postupů, pro které se rozhodl strýček Bill. Ale už se to nezmění.

Word

Většina lidí se domnívá, že textový editor je Word a že Word a textový editor znamená totéž. Nechci to nikomu vymlouvat, ale mimochodem to není pravda. Přesto je neprostým faktem, že Word je nejrozšířenější textový editor. Rád bych proto zmínil největší chyby, kterých se lidé ve Wordu dopouštějí:

  • Nové stránky se nedělají neustálým mačkáním Enteru, až to skočí na novou stránku, ale zkratkou Ctrl + Enter.
  • Odsazení odstavce se nedělá mezerami, ale posunutím zarážky na pravítku.
  • Tabulky a plovoucí elementy se neodsazují mezerami, ale tabulátory. Dvě mezery vedle sebe je chyba.
  • Prokládání slov se nedělá střídáním slov a mezer ( t a k t o ), ale nastavením prokládání znaků ve vlastnostech písma.
  • Není nutné smířit se s tím, že Word dělá po každé tečce a na začátku odstavce velké písmeno. Dá se to vypnout v Nástroje > Automatické opravy.
  • Nadpisy se nedělají ztučněním a zvětšením písma, ale aplikací stylu odstavce (je na to nabídka vlevo nahoře). Pak se dá vygenerovat i automatický obsah.
  • Čísla stránek se nevkládají ručně, ale v zobrazení Záhlaví a zápatí.

A tak dále. Těch podstatných chyb je asi padesát.

 

Jak psát na klávesnici - aktualizace 15.12.2015 - vše v zipu
Píše Yuhů - moje hlavní stránka - janovsky@gmail.com
Moje další weby: Řecké ostrovy, Hudební nauka, Jak hledat práci, Rhodos, Bulharsko, Madeira, Jak psát web