Ergonomie psaní na počítači

Nejhorší je, když někdo sedí u malého nízkého stolu, na kterém není místo pro klávesnici, a monitor má kdesi hluboko pod sebou. Spousta lidí tráví v takové poloze hodiny a dny. To je šílenství. Mám za to, že se vyplatí do dobrého držení těla u počítače trochu rozumu investovat.

Podložené ruce

Klasické psaní na stroji vyžadovalo docela velkou sílu, kterou se muselo udeřit do klávesy, aby se napsalo písmenko. Prsty musely být v trochu vyšší poloze, aby se dalo pořádně uhodit. Proto se zápěstí nepodkládala, a pokud ano, tak vzadu u lokte.

U počítače je to jinak. Doporučuje se mít zápěstí položená v celé délce. Na stole před klávesnicí musí být místo. Při obzvláště dlouhém psaní se ocení podložka pod ruce umisťovaná před klávesnici a podložka pod myš s polštářkem pod zápěstí.

Vykousnutý stůl

V kancelářích se používá perfektní věc -- vykousnutý stůl. Před klávesnicí moc místa není, ale ruce jsou položeny po stranách, takže je vše, jak má být. Pravá (nebo i levá) ruka má hodně místa na myš. Takový stůl dobře pasuje do rohu místnosti, protože monitor zabere hodně místa do hloubky.

Výška stolu

Co je ale podle mého názoru v běžných kancelářích špatně, je výška stolů. Jsou moc nízko. Lidé se u nich potom hrbí. Nízké stoly jsou myslím také pozůstatek kancelářské nutnosti mít klasický psací stůl co nejníže, aby se do toho dalo seshora dobře mlátit.

Doporučuji dát pod počítač vyšší stůl s deskou minimálně 80 cm od podlahy. Mám zkušenost, že se pak lépe soustředím.

Naopak nejsem vůbec příznivec takových těch vysunovacích šuplíčků na klávesnici a myš. Výrobci nábytku si v tom libují (je tam jedna deska navíc), ale podle mě je to strašně nešikovné. Ruce plavou ve vzduchu a deska stolu před monitorem bývá stejně prázdná.

Nejhorší zločin ovšem je, když se pod stůl nevejdou nohy.

Židle

Jsou jenom dva typy sedačky, které se dají dlouhodobě ve zdraví používat jako židle k počítači:

  1. moderní kancelářská točící židle / křeslo na kolečkách s nastavitelnou výškou a nastavitelným opěradlem
  2. úplně normální klasická dřevěná židle za předpokladu, že se na ní může houpat.

Oba typy splňují důležité věci: nastavitelnost a pohyblivost, ale přitom pevnost. Když se můžu houpat nebo si popojíždět, jsem naprosto v pohodě a tělo si najde svojí přirozenou pohodlnou polohu. Obzvlášť skvělé je houpání se v náklonu dopředu.

Vysoký monitor

Nejčastější chyba je nízko položený monitor. Dost lidí ho má dokonce položený jenom na desce stolu. Pak se u toho musejí hrozně krčit. Nechápu to. Vlastně chápu. Je to tím, že se při psaní musejí koukat na klávesnici. Proto aby tolik nepřeskakovali pohledem, mají monitor a klávesnici u sebe. Další důvod, proč se naučit psát bez koukání.

Monitor má být relativně vysoko. Jedna poučka říká, že horní okraj monitoru má být ve výšce očí, jiná poučka říká, že ve výšce očí má být střed obrazovky. Tak nějak to bude. Monitor se podkládá buďto speciálními stojánky, nebo se pod něj dávají knížky. Obzvlášť preferované jsou loňské telefonní seznamy. Já mám doma pod monitorem čtyři tlusté učebnice fyziky a jednu algebru.

Ne každý se mnou souhlasí

Několik poznámek k ergonomii napsal Tomáš Neugebauer.

 

Jak psát na klávesnici - aktualizace 15.12.2015 - vše v zipu
Píše Yuhů - moje hlavní stránka - janovsky@gmail.com
Moje další weby: Řecké ostrovy, Hudební nauka, Jak hledat práci, Rhodos, Bulharsko, Madeira, Jak psát web