Čeština

Česká klávesnice

Prohazování české a anglické klávesnice se dělá většinou klasicky současným stisknutím levý Alt + Shift, ale může to být nastaveno jinak. Na Windowsech se způsob přepínání nastavuje v Ovládacích panelech (Start > Nastavení > Ovládací panely > Klávesnice > Národní prostředí), tamtéž se dají klávesnice doinstalovávat (např. se dá doinstalovat slovenská) a přepínat.

Jedno rozložení klávesnice je nastaveno jako výchozí, což znamená, že se nastaví v každém nově spuštěném programu. Když tedy prohazujete klávesnice, musíte to udělat v každém novém programu nebo okně znovu. Má to určitou logiku, ale znám lidi, kterým to vadí.

V českých zemích se vyskytují 4 typy rozložení znaků:

  • česká qwertz - nejčastější a normální
  • česká qwerty
  • anglická qwerty
  • česká programátorská

Označení qwertz je horní řada znaků čtená zleva. Klasická česká klávesnice je qwertz, to znamená, že Z má nahoře. (Za prohození Z a Y nemohou Češi, ale asi Němci, protože ti to mají také tak prohozené a my jsme to po nich převzali. V němčině se nepoužívá Y, a tak ho Němci odsunuli na méně čestnou pozici.) Doporučuji naučit se na tomto typu klávesnice typu qwertz, protože je v českých zemích absolutně nejčastěji používaným rozložením.

Dost lidí je zvyklých psát na anglické klávesnici, ale občas potřebují přepnout na znaky s háčky a čárkami. Normální česká klávesnice jim není dost dobrá, protože má Z a Y prohozené. Pro takové lidi existuje klávesnice česká qwerty. Má ypsilon nahoře a zet dole, jako anglická. Není na každém počítači nainstalovaná. Proto ji nedoporučuji. Pokud se začínáte učit prstoklad, učte se raději českou qwertz, ta je všude.

Česká programátorská klávesnice má v nejvyšší řadě české znaky, ale jinak funguje jako anglická. Používá se zejména pro psaní divných programátorských znaků, které na české klávesnici jakoby chybějí, například @#$^&*. (Ve skutečnosti nechybějí, dají se na české qwertz klávesnici udělat pravým altem, ale to se málo ví.)

Psani bez hacku a carek se provádí na české i anglické klávesnici. Osobně se domnívám, že je to zvrhlost, ale někteří lidé si v tom libují. Těžko říci, zda jsou jenom líní, nebo jestli to je opravdu tak užitečné.

Problémy češtiny

Pokud české znaky blbnou, může to být problém tří věcí:

  • klávesnice
  • kódování
  • fontu

V klávesnici bývá problém zřídka. Tam se prostě zapne národní prostředí a je hotovo.

Kódování češtiny existuje hodně. Ale dnes se běžně můžete setkat už jen se třemi: windows-1250, ISO 8859-2 a Unicode kódovanou v UTF-8. V praxi tohle vůbec nemusíte vědět, ale kdo to ví, ten umí vyřešit některé typy problémů.

Kódování Windows a Iso-8859-2 se liší pouze ve znacích š, ž a ť. Když blbne ž, š a ť, jde o záměnu kódování iso za windows. Kódování občas chybuje v internetových stránkách a v mailu, tam se dá přepínat (na Windows pomocí Zobrazit > Kódování > Středoevropské [zkusit obě]). Standardní kódování pro posílání emailů je ISO 8859-2 a je tam zcela spolehlivým prostředkem pro kódování češtiny.

Místy se setkáte chybným zobrazením s kódování UTF-8 (to je interpretace Unicode). Poznáte to tak, že to kromě nečitelnosti některá písmenka požírá nebo přidává. Tolik o kódování.

Nejčastější chybu češtiny ale způsobuje špatně nastavený font (zejm. ve Wordu). Pokud font obsahuje jenom základní anglické znaky, má namísto českých znaků obdélníčky či otazníky. Pokud jde o západoevropský font, kreslí místo háčkovaných písmenek jiná, jde minimálně o písmena ě, č, ř a ů (například přeškrtnuté o namísto ř). Řešením je nastavit nějaký font středoevropský (* CE) font nebo v nouzi východoevropský (* EE).

Speciální znaky

Zvláštní znaky se píšou různými netradičními způsoby:

  • přepnutím na anglickou klávesnici
  • pomocí pravého altu
  • postupně se napíše znaménko a písmenko (ď ť Ó Ů)
  • přehlásky se dají dělat pravým altem
  • pomocí levého altu s číslem
  • systémovým dialogem Vložit symbol

Hodně lidí přepíná na anglickou klávesnici, když potřebují napsat zavináč. Pak se přepnou zpět do české.

Osobně používám na české klávesnici něco mnohem rychlejšího. Zkuste podržet pravý alt a ťuknout nějaké písmenko. Dají se tak napsat znaky \|€÷×đĐ[]łŁ$ß#&@{}<>*~. To většinou stačí na psaní programů. Obzvlášť zdůrazňuji: pravý alt + v = @. Nebo e je €. Pravý alt je na české klávesnici odlišný od levého. Dá se nahradit pomocí Ctrl + levý alt. Např. dolar $ se může napsat jako pravý alt + ů, nebo jako Ctrl + levý alt + ů.

Na české klávesnici lze znaky vytvářet současným stisknutím s pravým altem

Obrázek ukazuje znaky, které se dají napsat i na české klávesnice bez přepínání, pomocí pravého altu. Já s touto znalostí na české klávesnic i programuju.

Klasická přímá diakritika se dělá pomocí háčku a čárky, je na to klapka vpravo nahoře. Napřed se napíše znaménko (není vidět) a potom písmenko. Tak se píšou písmena ď ť ň ó a všechna znaménka nad velkými písmeny. Kroužek velkého kroužkového Ů je vedle jedničky. Na moderních systémech (tuším od W98 a na Linuxu volitelně) se velká diakritizovaná písmena mohou psát také normálně na číslech, pokud je zapnutý Caps Lock.

Psaní jiných diakritických znamének (přehlásek, kroužků, kliček a nesmyslů) se může dělat pomocí pravého altu. Zkuste pravý alt a horní číselnou řadu. Je tam asi deset různých přehlásek, stříšek, akcentů a kroužků. Diakritické znaménko se píše napřed (není vidět) a potom písmenko.

Všechny znaky lze vkládat pomocí levého altu a čísla, ale je třeba si to číslo pamatovat. Například zavináč se udělá podržením levého altu (nepouštět), vyťukáním čísla 64 na číselné klávesnici a puštěním altu.

Vložit symbol aneb mapa znaků je program a je asi v každém systému. Spouští se různě, na Windowsech je někde v příslušenství (nebo spustit charmap). Dají se v něm najít asi všechny dostupné znaky. Podobný podprogram má leckterý software, například Microsoft Word má hodně vychytané vkládání symbolů zkomplikované tím, že se symboly vkládají z různých fontů.

Číslice

Jsou dvě možnosti, kde psát číslice

  • na alfanumerické klávesnici, tzn. nad písmenky
  • nebo vpravo na numerické klávesnici

Těžko říci, která metoda je standardnější.

Na české klávesnici se čísla nad písmenky píšou se Shiftem, což to trochu komplikuje. Je sice dobré umět to zpaměti, ale není to nutné (je to nuda). Používám to, když potřebuju napsat jednu nebo dvě číslice a nechce se mi přehazovat ruku. Ale od té doby, co mám notebook, jsem se horní řadu čísel raději naučil pořádně.

Při psaní většího počtu čísel je dobré přehodit pravou ruku na numerickou klávesnici. Na číslici 5 je hmatová značka pro prostředník. Každý prst obsluhuje jeden sloupec číslic (např. malíček mačká Enter), nulu mačká palec. Stejně jako u prstokladu na písmena doporučuji osvojit si jednoznačný prstoklad.

Nemusím asi zdůrazňovat, že numerická klávesnice přestává fungovat, pokud nesvítí Num Lock.

Desetinná čárka

Trochu nepříjemností nastává s desetinnou čárkou, respektive s klávesou vedle nuly. Na anglické klávesnici je to tečka (Angličané mají desetinnou tečku), na české je to čárka. Žel, při psaní číslic v anglických textech (a zejména v programech) je často potřeba používat mezi čísly tečku (např. IP adresy). Pak nezbývá nic jiného, než tečku mačkat mezi písmenky levým ukazováčkem, nebo přepnout na anglickou klávesnici.

Odkazy

Upravte si klávesnici k obrazu svému, článek na cdr.cz o programech umožňujících softwarově předefinovat znaky klávesnice. Doporučil František Sokol.

Jak napsat životopis - odkaz vede trochu mimo, totiž na můj návod na psaní a sestavování životopisu. Mohl by se vám hodit.