Hudební nauka Yuhůova

Transpozice

Neboli převod písně z jedné tóniny do druhé

Proč se třeba transponuje:

Teorie transpozice

Při transpozici se převádí tóny i akordy ze staré tóniny do nové. Většinou mám píseň nějakým způsobem zapsanou ve staré tónině (ať už zápis not nebo akordů), ale potřebuji ji zapsat (nebo alespoň přečíst) v nové tónině.

Nová tónina je vůči staré nějak posunutá, o několik půltónů nahoru nebo dolů. Ten posun je důležitý, protože se bude přidávat ke všem tónům a akordům.

Příklad půltónového posunu

V D dur se píseň nedá vyzpívat, protože je moc vysoko. Bude lépe hrát ji v C dur. D dur je stará tónina, C dur nová. Posun je mínus dva půltóny nebo lépe řečeno dva půltóny dolů.

Když bude ve starém zápisu akord D dur, tak v novém bude C dur, to je ještě jasné. Když tam ale bude A dur, tak se musí vzít ten posun -- odebrat dva půltóny -- a dostanu G dur. Když bude ve staré písni F# moll, tak v nové bude E moll, protože E je dva půltóny pod F#. Stejně tak s tóny. Když bude třeba ve staré tónině tón C#, v nové tam bude H.

K transpozicím se výborně hodí pamatovat si polohu klapek na klávesnici

nebo znát chromatický kruh:

Chromatický kruh

Tam potom vezmu starý tón (akord), posunu si ho a mám nový tón (akord).

Příklad kvartového posunu

Kdybych něco transponoval z tóniny C do G, tak by se to chromatickým posunem dělalo dost nešikovně, protože je tam posun 7, respektive -5 půltónů. To je moc. To by se pletlo. Naštěstí se dá v praxi transponovat i pomocí kvartového kruhu.

Kvartový kruh

Když mám něco v C duru a chci to v G dur, tak všechno posunu po kvartovém kruhu o jeden dílek v křížkovém směru. Například akord F dur ve staré tónině bude v nové C dur, starý E moll bude nový H moll.

Pomocí kvartového kruhu by se dal snadno transponovat i předchozí příklad D -> C. V praxi se náhodou nejčastěji transponují tóniny, které jsou sobě na kvartovém kruhu blízké. Transpozice po kvartovém kruhu je dalším důvodem, proč si kvartový kruh zapamatovat. Zkušenější hudebníci pomocí kvartového kruhu transponují zpaměti v reálném čase.

Kapodastr

Kapodastr je taková podivná věc, co se nasazuje na krk kytary, aby to hrálo výš. Představuje nejsnazší způsob, jak něco transponovat. Pak lze totiž hrát pomyslně stejné akordy v jiné tónině, aniž by se na to muselo myslet.

Podle toho, na jakém je kapodastr pražci, se mění tónina. Je to dost jednoduché, protože kapodastr vyvolává chromatický posun. Když je třeba na třetím pražci a hraju jakoby v A duru, tak ve skutečnosti hraju v C duru, protože C je o tři půltóny nad A.

Problémem je pro kapodastr posun dolů. Pokud mám něco napsané třeba v C dur a chtěl bych to hrát ve skutečnosti v D dur, tak dám kapodastr jednoduše na druhý pražec. Opačně to ale nejde -- hrát v C dur něco co je v D dur -- to bych musel dát kapodastr na pražec desátý (12 -2), což je pěkná pruda.

Další: Tónová mřížka

 

 

Hudební nauku píše Yuhů, mail: janovsky@gmail.com