Hudební nauka Yuhůova

Tóniny

Pojem: tónina

Tónina bývá často zaměňována se stupnicí. Vlastně se jedná o pojmy natolik podobné, že v praxi není důvod mezi nimi rozlišovat. Rozdíl mezi tóninou a stupnicí je ten, že tónina je pojem širší a kromě normální stupnice v sobě zahrnuje i různé módy normální stupnice (to je to, co zanedbávám) a sadu charakteristických akordů.

Hlavní význam pojmu tóniny spočívá v transpozici -- převádění skladby do jiné výšky. Potom se kromě tónů stupnice snadno převádějí i akordy.

Důležité pravidlo: Každá píseň se dá hrát v jakékoliv tónině (akorát pak někdy nejde vyzpívat nebo umáčknout).

Existuje dvanáct tónin, což asi nikoho nepřekvapí. Každá tónina má svoji normální durovou stupnici a sadu charakteristických akordů. Tónina se jmenuje podle základního tónu durové stupnice. Například stupnice D dur patří do tóniny D dur. 

Předznamenání

Kdo se občas potýká s notami, tak zná skupinku křížků nebo béček na začátku každého řádku. Té skupince se říká předznamenání. 

Každá tónina má svoje předznamenání: 

Tónina C# dur G# dur D# dur B dur F dur C dur G dur D dur A dur E dur H dur F# dur
Předznamenání 5 b 4 b 3 b 2 b 1 b nic 1 # 2 # 3 # 4 # 5 # 6 #

Zjednodušeně řečeno předznamenání vyjadřuje, kolik se v normální stupnici používá černých klapek. (Zjednodušení je zřejmé na faktu, že F# má 6 křížků, ale černých klapek je jen pět. Vizte také, jak si některá předznamenání zapamatovat podle Tiny.)

Jakou to má logiku vysvětlím na příkladu:

Je jasně vidět, že G dur má namísto tónu F tón F#. Jakoby se při přechodu z C do G tón F zvýšil na F#. Hudebníci říkají, že přibyl křížek (tj. zvýšení). Proto má tónina (= stupnice) G dur předznamenání jeden křížek. Jedeme dál:

Nyní jakoby se zvýšilo C na C#. Proto má tónina D dur předznamenání ##, protože má F# a C#. F# už tam bylo z G duru, tedy z prvního křížku. A tak dále až do F# dur, které má šest křížků.

Podobné je to s béčky. Když snížím tón H o půltón, tak dostanu B (mírná nelogičnost daná historickým vývojem).

Je vidět, že H se jakoby snížilo na B. Snížení o půltón je "béčko", takže tónina F dur má předznamenání jedno b.

Hudebníci předznamenání používají hlavně k tomu, aby nemuseli psát milión křížků a béček do notového zápisu, když hrají v nějaké divoké stupnici (divoká = spousta černých klapek). Na začátku řádku proto napíší, které tóny nastálo zvyšují nebo snižují.

Jak poznat tóninu

Klasický problém: slyším hrát nějakou píseň a chci se přidat, ale nevím, v jaké je tónině. Jak potom poznat tóninu? Podle stupnice. Jsou dva způsoby:

  1. Na nějakém nástroji si zjistím, jaké tóny obsahuje stupnice, zejména jaké půltóny (černé klapky). Potom je spočítám a určím tak předznamenání. Vyskytuje-li se ve stupnici tón H, tak to bude křížkové předznamenání, když tam nebude tón H, tak to bude béčkové předznamenání.
  2. Naučit se zpaměti zpívat stupnici C D E F G A H C,  třebaže relativně posunutou někam. Kdo nemá absolutní sluch, tak jí vždycky někam snadno posune podle tóniny, v jaké je zkoumaná píseň. Pak stačí zjistit si, co je ve skutečnosti ten poslední tón, protože podle něj se pak jmenuje tónina.

    Další: transpozice

 

 

Hudební nauku píše Yuhů, mail: janovsky@gmail.com