Hudební nauka Yuhůova

Pravá ruka na kytaře

pár rad do začátku aneb co vůbec dělat u kytary s pravou rukou

Tři způsoby hry pravou rukou

  1. Jednak trsátko,
  2. řezání prstama přes všechny struny
  3. a pak taky vybrnkávání.

Trsátko

Trsátko se dá udělat na první pokus z tvrdého papíru nebo třeba z lina. Ideální jsou staré bankomatní karty. Čím bude trsátko měkčí, tím pro začátek lépe. Chyťte ho třemi prsty a hrajte přes všechny struny nahoru i dolu tak, jak vám to přijde správně. Levou se drží akordy.

Pokročilejší hráči si trsátka kupují a hrají tak, že trsátkem rozeznívají jenom některé struny. To přijde časem.

Řezání prstama

Řezání prstama (nevím, jak jinak to nazvat) je to samé, akorát bez trsátka. Prsty se seskládají do špetky stejně jako kdyby v držely trsátko a zkusí se brnkat přes všechny struny nahoru i dolů (levou se drží akordy). Výhoda je, že se pak dá hrát uvolněněji a přecházet do vybrnkávání.

Totálním začátečníkům řezání špetkou nejde. Doporučuji úplně na začátek akordy brnkat jenom palcem jedoucím od nejtlustších strun k nejtenčím (shora dolů). Časem k palci přitáhnout dva prsty a teprve nakonec rukou brnkat i nazpátek.

Existuje jeden fígl, jak si hraní zpočátku usnadnit -- doporučuju z kytary úplně sundat nejtlustší strunu (tlusté éčko). Nebo aspoň brnkat jenom přes nejtenčí struny.

Vybrnkávání

Vybrnkávání se učte postupně. Nejlepší je naučit se používat čtyři prsty (bez malíčku) a zabrat jimi současně za čtyři struny. Na začátek to zní strašně, ale je to dobrá průprava. Prsteníček má nejtenčí strunu, prostředníček druhou, ukazováček třetí nejtenčí. Palec má jednu ze tří tlustých strun. To je základní pozice pravé ruky při vybrnkávání.

Na začátek je nejlepší naučit se zabírat všemi prsty najednou. Až se to naučíte, tak zkuste hrát: palec (bas) - akord (všechny prsty najednou). Případně valčík: bas (palcem) - akord (prsty) - akord (prsty) | bas - akord -akord.

Teprve potom zkuste brnkat postupně jeden prst po druhém. Jsou dvě základní figury:

Na čtyři doby je nejjednodušší: palec - ukazováček - prostředníček - prsteníček | palec - ukazováček - prostředníček - prsteníček.

Na šest dob (to je totéž, co tři doby, akorát se to jako brnká rychleji) je nahoru dolů: palec - ukazováček - prostředníček - prsteníček - prostředníček - ukazováček | palec - ukazováček - prostředníček - prsteníček - prostředníček - ukazováček .

Přitom je každý prst samozřejmě na své struně. Palec brnká jednu z tlustých strun, kde to zrovna zní nejlépe (každému akordu znějí basy jinak) a může po basových strunách putovat.

Pokročilejší vybrnkávací postupy neumím v krátkosti popsat. Většina se jich počítá na osm dob.

 

 

Hudební nauku píše Yuhů, mail: janovsky@gmail.com