Deníček Yuhůův

archiv za měsíc leden 2013

07. 01. 2013

trvalý odkaz

Londýnská hrachová polévka

Z těch pár nočních procházek, co jsme v Londýně uskutečnili, jsem si odnášel Londýn průzračný a zářivý. Zářivý od lamp, výkladů, světel aut, lodí a autobusů. V mých dřívějších představách šlo ale o místo mlžné. Mlha se měla v Londýně rozprostírat všude tam, kam Sherlock zavítal. Londýňané té mlze s kouřem říkali prý hrachová polévka a dnes ji v Londýně už nemají, protože přestali topit uhlím a jiným svinstvem. Až mi to bylo líto, že je to tak průzračné.

Den přes Silvestrem jsme při noční procházce po nábřeží potkali dvojici Američanů. Hledali si na zítřek dobré místo na sledování půlnočního ohňostroje. Poučili nás, že ohňostroj bude vidět odevšad, odkud je vidět modré kolo London Eye. To je velké ruské kolo s vyhlídkovými kabinkami, skoro naproti parlamentu. U něj má prý být největší ohňostroj. Už z dřívějších instrukcí od Roberta jsme také věděli, že na ohňostroj si k řece musíme přijít stoupnout brzo, i pár hodin předem, abychom dobře viděli.

Druhý den skutečně bylo nábřeží naprosto fantasticky obsypané lidmi. Dorazili jsme ve 23.25 a stáli jsme tedy jen kdesi uprostřed davu. Přestože přišla lidí spousta, London Eye bylo dobře vidět i ze šesté sedmé řady. Byl vlahý podvečer, pod mrakem, hodně vlhko, ale nepršelo. Stále přicházeli další lidé. Přemýšlel jsem, jak skvělý cíl by takové srocení stotisícového davu byl pro nějaké teroristy. Londýnská policie si to myslela asi taky, protože nad námi stále přelétaly dva policejní vrtulníky. Aspoň bylo na co koukat.

S úderem půlnoci začala desetiminutová světelná šou. My jsme si z ní užili prvních dvacet sekund. Nejvíc jsme se sice obávali, že neuvidíme přes mačkající se lidi, ale takový problém vůbec nenastal, rachejtle byly vidět výborně. Ztráta působivosti té šou byla pro nás, kdo jsme stáli západně, po proudu Temže, způsobena kouřem. Prvních pár petard utvořilo spolu s vodními parami rozptýlenými ve vzduchu úžasný mrak mlhy. Mrak stále narůstal, pomalu se posouval k západu a občas z něho barevně vyšlehly ty světlice, které měly vyšší dolet. Samotné kolo London Eye zcela zmizelo, přestože do té doby jasně zářilo. Málokdo z davu by sice přiznal, že je z toho frustrovaný (ten ohňostroj za to asi i tak stál), ale ty desítky tisíc lidí po oněch deset minut viděli velké kulové. Jenom já jsem se radoval i po konci. Pozoroval jsem, jak mlhou plynule proplouvají lodě, jak se s větrem trochu objevují domy. Užil jsem si londýnské hrachové polévky. Opravdové londýnské mlhy.

03. 01. 2013

trvalý odkaz

Postřehy z Londýna

Největším překvapením bylo to, jak v Londýně všichni mluví.To je něcí, co z cestování vlastně neznám. Kromě toho, že se lze na cokoli zeptat normálním jazykem (tj. angličtinou), jsou příslušní lidé navíc kompetentní a vědí, co odpovědět, jak otázku vyřešit. To je príma. Ano, i v Indii, Řecku nebo Rusku občas potkám někoho, kdo umí mluvit normálním jazykem, ale odpovědi nemá nebo nechce mít. Tady v Londýně všechno normálně zodpověděli. Všechno šlo. A mluví se normálně anglicky. Já vím, to je v Anglii normální, ale moc mě taková samozřejmost potěšila.

Kromě toho není výjimečné dát se do hovoru i s úplně neznámými lidmi. Copak na baru, to je normální asi i u nás (třebaže u nás do baru nechodím), ale i na ulici, normálně na zastávce, v restauraci u stolu. Lidé tady v Londýně prostě mluví a i náhodní cizinci tu angličtinu prostě umí.

Londýn je veliké město, ale čekal jsem ho větší. Troufám si tvrdit, že za ten necelý týden jsem si udělal hrubý obrázek o celém širším městě, podobně jako bych měl za týden podobný obrázek o menší Praze. Překvapením pro mě bylo jenom to, jak jsou ty hlavní pamětihodnosti od sebe daleko. Když jsem se učil na maturitu, představoval jsem si Trafalgar Square hned vedle Tower Brigde. Je fakt dost jinde. Tower jsem si pletl s parlamentem a strašně mě překvapilo, že je Tower obehnán hradbami, což na obrázcích obvykle není vidět.

Dost dlouho mi trvalo, než jsem pochopil systém veřejné dopravy. První šok z toho, jak strašně drahé je metro, byl vyřešen kartou Oyster, se kterou je už jenom docela drahé. Na Oyster kartě je příjemné, že se dá jednoduše dobíjet v automatech a nakonec se dá při odjezdu z Londýna vrátit -- dostali jsme zpět zálohu. Kéž by tak jednoduše fungovala pražská opencard! Velmi mi chyběla nějaká náhrada tramvají. Nakonec jsme nejvíc jezdili dvoupatrovými autobusy. Kromě toho, že k cíli mířily bez přestupování, to byly výborné vyhlídkové jízdy.

V orientaci mi velmi pomohly zápisky Petra Koubského: Úvod,, co v Londýně vynechat, co navštívit a co taky navštívit plus různé rady.

Zdánlivě levná letenka s Wizzairem se prodražila kvůli brutálním příplatkům za zavazadla. Při hledání ubytování jsme sice začali u hostelů, ale naštěstí stejně draho vyšel krásný soukromý apartmán někde deset minut na jih busem u New Cross Gate, k mé velké radosti s funkčním klavírem. Nakonec jsme byli nuceni strávit první noc v hostelu (pronajímatel apartmánu musel na rodinnou oslavu), což nám poskytlo výtečné srovnání, jak únavný by asi byl týdenní pobyt v hostelu plném divných lidí. Chlapík, co spal pod Jitčinou palandou, se na noc ani nesvlékl. Ten můj spolupalanďan naopak celou noc kašlal, takže jsem skoro nespal. Oproti tomu řadový domek v Southfields, ve kterém jsme strávili zbytek týdne, obklopený zahradami se zelenými stromy, s veverkami a kočičkami byl nádhernou reprezentací londýnského životního stylu. Teď už jenom lituji, že jsme si nenašli čas na procházku do nedalekého parku na Telegraph Hill. K snídani jsem navařil čaj, tousty se dělaly nějak samy a marmeláda s margarínem zbyla v ledničce od předchozích nájemníků. Po křupavé snídani jsem zkoušel hrát Šlitra. Vyráželi jsme do parků a do muzeí. Venku obvykle lehce pršelo, byla i docela zima a vítr. Ale proto jsme tam jeli, užít si londýnské prostředí se vším všudy. K procházkám po uličkách mezi zahrádkami to bylo typické a velké čelní sklo červeného doubledeckeru si bez dešťových kapek ani nedokážu představit.

To jsou všechny příspěvky z měsíce prosinec 2019. Příspěvky z dalších měsíců jsou odkazované z archivu měsíců a z hlavní stránky deníčku.

E-mail: janovsky@gmail.com
Deníček https://yuhu.cz/denik.htm
Yuhůova stránka: https://yuhu.cz