Deníček Yuhůův

archiv za měsíc září 2011

16. 09. 2011

trvalý odkaz

Přísudky holé

Při čtení jsem teď dostal takový nápad -- číst si z nějakého textu jenom slovesa, přesněji tedy přísudky. Je to moc hezké, posuďte:

Zpěníme, osmahneme, rozdrobíme, necháme, podlijeme, začnou připalovat, přidáme, uděláme, zavaříme, rozhadrujeme.

Nebo s tečkami za větami a s některými spojkami:

Má. Rezignoval. Odpověděly, protože oponoval. Je: má být. Nemá. Vidí: hrozí. Může způsobit. Je nutné, říkají. Je. Nechápou. Dostanou se, ohrozí. Jestliže dělá. Jsou. Chybují. Vstoupili. Poučili a zastávali. Nedostali, kdyby neodpustila; byl odpuštěn. Byl financován. Zaplatit museli. Musejí být vděční, představovali.

Mám pocit, že přísudky zachovávají náladu původního textu.

13. 09. 2011

trvalý odkaz

Spotřebitelské prefernce Yuhůovy

Usnadním trochu práce marketérům, kdyby na mě chtěli cílit nějaké svoje úsilí:

Pytlíkový čaj: Lipton yellow label, nejčastěji. Ostatní věci od Liptonu jsou ubohé, ale žlutý čaj je dobrý.

Jogurt: Hollandia. Borůvková nebo bez příchuti.

Sledi a makrely: Varmuža. Bez sladidel.

Chleba: Michelský nebo Kladno.

Mléko: Olma Olomouc.

Mátový čaj: Tesco peppermint tea.

Fastfood: twister od KFC.

Olivy: Seville premium, černé.

Pití v hospodě: tonic obyčejný.

Zmrzlina: vanilková točená. Nejlépe ve Slaném na Londě, jinde je to nějaká slazená odbarvená ropa.

V ostatních věcech je mi výrobce ukradený.

08. 09. 2011

trvalý odkaz

Matematický outsider

Na gymplu jsem nechápal, jak někteří spoužáci můžou nechápat matematiku. Vždyť je to přece všechno tak logické, jednoduché! Všechno se to dá odvodit, nic není potřeba se učit. Spolužáci se vymlouvali, že "na matiku nemají buňky" a že "nevědí, k čemu je to dobré".

Dneska jsem se přistihnul, jak při čtení výzkumných prací z oblasti data miningu propadám mírné panice při pohledu na vzorečky. Prostě jim nerozumím. Nevím, co znamenají ta písmenka. První vzoreček luštím pět minut, abych pak zjistil, že popisuje třeba jenom normální geometrický průměr. Je to dost frustrující.

Vlastně jsem se už dávno smířil s tím, že opravdu matematice a fyzice nerozumím. Spolužáci z MatFyzu byli schopni podivnými magickými symboly pokreslit tabuli, když se mi pokoušeli něco vysvětlit. Mám přiznat, že v tom nerozumím už prvnímu řádku? Že na tu jejich vektorovou algebru (nebo cosi podobného) prostě nemám buňky? Nikdy jsem vlastně nepochopil, k čemu se ve fyzice hodí nabla. Umím spočítat vlastní vektory matice, ale nevím, k čemu jsou vlastně dobré. A vede to k tomu, že při čtení vědeckých prací přeskakuju vzorečky a doufám, že v textu okolo najdu záchytné vodítko, abych aspoň tušil téma, o čem je řeč.

Přemýšlel jsem dneska, jak se z člověka stane takový matematický outsider. Zaslechnul jsem přitom od sebe stejné odpovědi, které mi dávali spolužáci na gymplu a na základce: "nevím, k čemu to je" a "nemám na to buňky".

Vlastně bych potřeboval někoho, kdo by mě tu vyšší matiku doučil. Už vím, že ze mě matematický génius nikdy nebude, ale aspoň trochu bych to chtěl dohnat. Spíš než vysvětlování vzorečků bych ale potřeboval pochopit, jaká třída problémů se čím řeší. Na gymplu jsem měl v matematice před spolužáky obrovský náskok, protože jsem si většinu matematických problémů vduchu formuloval už dříve, někdy mezi sedmým a jedenáctým rokem věku. Potom, když jsme třeba brali logaritmy, jsem jenom pokýval hlavou a říkal si aha, jasně, logaritmus je skvělá věc. Nebo kvadratické rovnice. Nebo derivace a integrály, diferenciální rovnice. Strašně užitečné věci (kéž bych to znal v jedenácti). Spolužáci na to koukali a kromě pochopení vzorečků měli problém pochopit, co se vůbec sakra řeší.

Jenomže na vejšce tahle inspirace z dětství postupně vysychala. Najednou jsme se učili věci, které jsem na nic nepotřeboval. Spousta věcí byla užitečná, to ano, ale s většinou vzorečků jsme na sebe koukali jako na cizího. "K čemu jste, vzorečky?", ptal jsem se jich. A vzorečky mlčely. Tak jsem udělal asi to nejhorší: rozhodl jsem se, že na takovéhle věci nemám buňky. Takhle se ze mě stal matematický outsider.

Podle svého příkladu se domnívám, že člověk rozumí matematice jenom do té míry, do jaké si dokáže představit její užitečnost. A zrovna když potřebuje od někoho třetího pomoct, tak vlastně vůbec nepotřebuje ty vzorečky vysvětlit, ale spíš motivovat a ukázat, k čemu jsou vlastně dobré.

To jsou všechny příspěvky z měsíce prosinec 2019. Příspěvky z dalších měsíců jsou odkazované z archivu měsíců a z hlavní stránky deníčku.

E-mail: janovsky@gmail.com
Deníček https://yuhu.cz/denik.htm
Yuhůova stránka: https://yuhu.cz