Deníčky2004: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec 2003: 36, 35, 34, červen, červenec, srpen, září, listopad, prosinec 2001: 27, 26, 25, 24, 23, 22, 21, 20, 19, 18 |
Zapomenuté zápisyTak dlouho přemýšlím o tom, co se do deníčku hodí a nehodí, až sem nakonec nepíšu nic. To je možná škoda. Přitom mě poslední dobou potkala spousta zajímavých příhod a pozastavil jsem se nad spoustou témat. BřezenTěšíme se na jaro, třebaže jsme si koupili běžky. Drak se učí lyžovat. |
číslo 35 - březen 2003
http:// dusan.pc-slany.cz/denik.htm
30. března
Dvakrát do roka si uklízím. Včera mě náhodou navštívily obě sestry, když jsem byl v nejlepším. Jarka, která v souvislosti s mým pokojem dlouhodobě razí postup "polejt benzínem a zápálit", se mi snažila vysvětlit, že bych měl používat vysavač. Argumentoval jsem tím, že napřed musím udělat místo, vyklidit ty velké věci a teprve potom vysávat.
"Vysavač ale," pravila Jarka "se velkým předmětům vyhne a malé předměty vsákne. To je jeho účel."
"OK," rozhodl jsem se později, zkusím to. Přitáhl jsem si zezdola vysavač a odhodlal se k činu. Vzápětí se mi dostalo argumentu, proč bych raději vysávat neměl.
Vyhodilo to pojistky.
V panické hrůze jsem si uvědomil, že jsem se nestihnul zaregistrovat na letošní bednu. Pokud máte někdo místo v týmu, ozvěte se mi, prosím!
26. března
Jedová chýše je stravovací zařízení, kam chodíme jíst, když už máme fakt velkej hlad. Na zdi tam visí kniha přání a stížností. Vlastně... myslíme si, že to je kniha přání a stížností. Ale v úterý se na ní podíval Erik a řekl:
"Dušane, chceš novej notebook?"
"Proč?" zajímalo mě.
"Támhle jeden visí."
Ten sešit, co visí na zdi v Chýši, má nápis Note book.
25. března
Přemýšleli jste někdy o tom, o jakou oblast lidského vědění a kultury se zajímáte? Kolik těch oblastí je? Na kolik témat jste schopni se pobavit? Určitě je toho hodně. Zjišťuji, že skoro každý se zajímá nejméně o deset různých oblastí.
Rozhodl jsem se, že jednodušší než vypočítávat obory, o které se zajímám, bude lepší vypsat věci, které mě naprosto nezajímají. Jsou to:
Jenom tím, že naprosto ignoruji televizi, mám spoustu času na jiné věci. Nebo o autech si taky nepokecám. No a v posledních dnech jsem si obzory svého nezájmu rozšířil o další prvek:
Napište mi, o co se nezajímáte vy!
22. března
Jsem rád, že Američané s Angličany zaútočili na Irák.
Kdo chce přesně pochopit můj postoj, může si přečíst první díl hexalogie Dějiny druhé světové války od Winstona Churchilla. Ten první díl se jmenuje myslím "Mračna se stahují" a vypráví o tom, jak ve třicátých letech rostla válečná moc Německa. Nikdo nechtěl vidět svízelnou situaci německých židů, porušování lidských práv a nepokrytě nacionální rétoriku.
Nikdo také nic neudělal, když Hitler obsadil demilitarizované Porýní. Kdo ví, co by bylo, kdyby v tu chvíli Francouzi s Angličany na Německo zaútočili? Určitě by vyhráli, Německo bylo ještě slabé. Byla by potom druhá světová válka? Těžko. Takže když tedy Hitler Porýní obsadil, tak nikdo nic neudělal, ani po zabrání Rakouska se nestalo nic . Hitler chtěl české sudety, spojenci je napřed hájili, ale pak se tak báli války, že to v Mnichově vzdali.
V politice neexistuje kdyby. Jisté však je, že strach západních demokracií z války byl ve třicátých letech chybou. Kdyby na Hitlera zaútočili dříve, vyhráli by. Druhá válka by se nekonala, ale nikdo by to nevěděl. Proto by západní demokracie byly v roli toho špatného.
Když nyní US + GB likvidují Saddáma, je to správný počin. Chybou bylo, když ho spojenci po první zálivové válce nechali u moci. Saddám teď už neudělá žádnou čertovinu. Jsa mrtvolou přestane být nebezpečný, zapomene se na jeho hrůzy a v roli těch špatných zůstanou Američani. V Iráku sice nebude demokracie, ale bude tam aspoň svoboda.
Samozřejmě že Bush, Blair a spol. dělají spoustu chyb. Jsou to tak trochu magůrci. Jejich záměr je však správný, proto ho podporuji.
18. března
V noci jsem z rádia poslouchal Bushe, jak dává Saddámovi ultimátum. Ráno občas ten chomutovskej autobus, kterým jezdím do Prahy, nedorazí.
"Ahoj Pavle," telefonuju do práce, "dneska dorazím později."
"OK," zněla odpověď. "Máš na to 48 hodin."
15. března
Jak je ve Slaném na gymplu na chodbě počítač, kluci občas hrají vybíjenou myší.
"To musí bolet," poznamenal jsem, když jsem se to dozvěděl.
"Ani ne," zněla odpověď. "Ale když to dostaneš portem, tak to bolí."
Celá krize kolem Iráku se fantasticky hodí Rusům. Kdy jste naposledy slyšeli o zvěrstvech, které páchá ruská armáda v Čečensku? Já už dlouho ne. Rusko potřebuje iráckou krizi co nejvíc netáhnout, aby se svět nezajímal o ruský terorismus.
Jak teď shořela Columbia a vyšetřuje se to, tak jsem si vzpomněl na báječnou knížku od Richarda Feynmana "Snad ti nedělají starost cizí názory". První půlka knížky je o Feynmanovi obecně, ale druhá půlka je o tom, jak byl ve vyšetřovací komisi, která vyšetřovala zkázu Chalengeru.
Tu knížku teď nemůžu nikde sehnat, je taková červená. Škoda, vyšlo to před pár lety. Kdybyste ji někde viděli, tak dejte vědět, stejně ji chci půjčit asi pěti lidem. O čem se tam píše:
Feynman byl fyzik a docela mu to pálilo. Taky byl dost od rány, takže když si něco myslel, tak to řekl :-). Do vyšetřovací komise Chalengeru moc nechtěl, protože už měl s vládními komisemi negativní zkušenosti, takže když to nakonec přijal, komentoval to slovy "na půl roku páchám sebevraždu". Byl v té komisi jeden z dvanácti a zabýval se motory a počítači, což, jak se nakonec ukázalo, nebylo kritické místo raketoplánu. Nicméně v průběhu vyšetřování se ukázaly zajímavé věci o tom, jak Nasa funguje. Nebyly to takové ty klasické konspirativní objevy typu "všechno je špatně", ale drobné zmatky, nedorozumění a chybějící komunikace. "Když jsme viděli zkázu Chalengeru," řekli Feynmanovi konstruktéři motorů, "věděli jsme, že selhaly motory." Motory ale neselhaly, selhalo gumové těsnění.
Feynman proslul ukázkou toho, jak ukázkové gumové kroužky před televizními kamerami na tiskovce neplánovaně strčil do ledové sodovky a pak reportérům ukázal, jak jsou ztuhlé. Na Floridě totiž ráno před startem mrzlo.
Asi nejlepší na tom vyprávění je, jak se výsledná zpráva ke konci vyšetřování tolikrát přepisovala, že v ní nakonec nezůstalo nic podstatného. Načež se Feynman šprajcnul, odmítnul zprávu podepsat a podepsal ji až po té, co byl ke zprávě přidán jeho dodatek. Ten je v knížce Snad ti nedělají starost cizí názory otištěn v plném znění.
9. března
Tahle hora je v Japonsku nebo v Číně a jmenuje se Yuhu.
8. března
Já chci, aby spojenci zaútočili na Irák. Už mě nudí ty věčné žvásty o míru, co slyším všude kolem. Mír nebude, protože Salám Husák je zlej. Napadnul dva sousední státy, mučí vlastní lidi, používá chemické zbraně, kdyby mohl, tak peče uran, a teď dělá svatouška.
Nezní to moc objektivně, co? Přesto na tom trvám. Když jsem si dělal pečlivou analýzu svého přání, aby už do toho Iráku vlítli, dospěl jsem k závěru, že prostě Bushovi a spol. prostě věřím. Myslím, že vědí, co dělají.
Je dobré důvěřovat Americe. Zatím mě nikdy nezklamala a český / československý stát také ne.
Prosím nepište mi takové kecy jako že Američanům jde o ropu. Ti, kdo tyhle a podobné věci tvrdí, o tom vědí stejně málo jako já. Já věřím tomu, že spojencům jde o politickou stabilitu a lidská práva.
To je moje víra.
Doplněno: Napsal mi Radim, proč jako důvěřuju pitomýmu Bushovi. OK, uznávám, že je pitomej, ale má super poradkyni Condoleeza Rice. Týhle holce věřim v první řadě.
Pikantní je, že zrovna dneska Radim píše o tom, jak ty Američany nemusí.
... si laskavě vypněte mobil. Tak to mám jednoduchý. Zapomněl jsem si mobila v pátek v práci, takže celý víkend jsem bez něj. Není to ani zdaleka taková tragédie, jak jsem se v pátek večer bál, když jsem to zjistil. Prostě mi nikdo nevolá. Pohoda :-)
6. března
Super. Napsal jsem ráno do Raiffeisen stavební spořitelny dotaz na výpis z účtu. Psal jsem jim mailem. Odpověděli za chvilku a navíc srozumitelně. Fajn. Maily zřejmě fungují.
Na Novinkách jsem našel v jednom článku:
"... Místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) Právu řekl, že každého mladého života je škoda. Podle něj měl mladík například svůj nesouhlas s hrozící válkou proti Iráku hájit jinak. ..."
Filip mluvil o klukovi, co se upálil na Václaváku. Ten nechal na netu dopis, kde o žádném Iráku nemluvil. Byl to jenom darker, co ho honili policajti a on to nezvládl psychicky, protože ho všechno naštvalo. Krásně to komouši překrucují, to jim šlo vždycky. Přečtěte si to a posuďte sami.
5. března
A jsem strašně zvědav, jak dlouho mi to vydrží. Zatím je v Yuhůově weblogu o webu jenom pár zápisků, ale je to platforma, kterou potřebuji pro vyjadřování postřehů z praxe.
Navštívil jsem stránky www.kompost.cz. Zjistil jsem, že jak tyhle stránky nesleduju, uniká mi polovina důležitého dění na české společenské scéně.
1. března
Ještě v pátek ráno jsem nevěděl, jestli ty lyže seženu. Tak jsem vlítnul ve Slaném na náměstí do sportu. Asi si tam moc lidí běžky kupovat nechodí, protože na mě prodavačky koukaly dost překvapeně. Ale byly ochotné.
Sehnal jsem krásné lyže se šupinkami pod patou, aby to moc neklouzalo. To byla podmínka. Den předtím na Andělu už šupinkové běžky neměli. "Jak Vám neni přes čtyřicet," přemlouval mě prodavač, "tak nemá cenu kupovat běžky se šupinkama." Chtěl mi prodat nějaké supergrafitové skluznice s dřevěným jádrem (nebo jak to říkal). Málem jsem to koupil, ale pak jsem si vzpomněl na obchodnické kurzy a odložil nákup do Slaného.
Dobře jsem udělal. Jak jsem se vrátil z knihovny, byly lyže namontované. Rovnou jsem si vybral i batoh a hůlky a frčel do hor. Proč to píšu: není nad to přijít do obchodu a dostat, co chci.
Třebas mám vůči Klausovi spoustu výhrad, přistupme k tomu pozitivně:
To docela stačí, ne? Takže pane presidente, držíme ti palce!
Kdybych byl někdy ředitel nějakého rádia, tak bych se řídil zásadou, kterou se skoro žádná česká rádia neřídí. Odvozuji to podle toho, jak se chovám jako posluchač. Náhodou naladím nějaké rádio, ale pak musím za chvíli přeladit jinam, protože se radikálně změní druh toho, co se vysílalo. Např. naladím rádio kvůli zajímavému povídání. Za deset minut to skončí a začne opera. Děs. Nevím, proč bych neměl přeladit. Skoro každé rádio mě prostě dříve nebo později namíchne nějakou hrůzou.
Takže jediné stanice, které poslouchám, jsou ty, které mají stejnorodé složení pořadů. Buďto jenom hudba nebo jenom povídání. Navíc skoro každé hudební rádio dává každou chvíli buďto současný český pop, laciné jako-country nebo laciný americký pop. Nakonec se přehled stanic, které poslouchám smrsknul na dvě povídací a jedno hudební. To hudební je rádio Klasik (nebo jak se to píše) a ty povídací rádia jsou BBC a ČRo6. Vzhledem k tomu, že klasika na mém příšerném rádiu zní nic moc a ČRo6 vysílá, jenom když jsem v práci, vlastně to rádio je naladěné stále na jedné stanici, o níž vím, že mě nenaštve.
BBC. 101,1
Deníček Yuhůův píše Yuhů, Dušan Janovský. Seznam archivních Yuhůových deníčků