Aneb sečme ji, ať vzkvétá!
Byl jsem se podívat v lomu na Slandě, jak tam rostou stromky před rokem zasázené z iniciativy tuším města. Dříve jsem se na ně z blízka nekouknul, takže mě zajímalo i druhové složení. Jsou tam vysazeny javory mléče, duby letní, javory babyky a břízy. Všechno je to na louce, která je nyní posekaná, takže vypadá náramně pěkně.
Co už vypadá mnohem hůře, jsou ty duby. Vysazovat duby letní je v našich šířkách velmi záslužné, protože je to původní dřevina. Jenomže tyhle duby usychají. Z asi padesáti stromků je dobrá polovina úplně uschlá. Další polovina půjde pryč za rok. Asi za to může letošní jaro. No nic, těch javorů je tam dost, akorát že příliš převládnou.
Chvíli jsem na té planince postál a pouvažoval, jak to tady asi bude vypadat za pár let, až se ta tráva přestane sekat. A to, co jsem viděl, bylo smutné. Viděl jsem vcelku hustý javorový les promíchaný náletem akátů z blízkých strání, všechno navíc porostlé nepůvodní záplavou kustovnice cizí, která se tu také kolem plazí po svazích. Mezi tím dva tři skomírající duby.
Když se podíváte na stará vyobrazení Slánské hory, zaujme vás, že nebyla zarostlá. Na jižních svazích, které jsou tedy v současné době odtěžené, bývaly vinice. Na severních skály. Většinu temene pokrývala louka, takže třeba tři kříže byly vidět z daleka. Les se začal šířit až od poloviny dvacátého století (jak je vidět na stáří porostů).
Možná by bylo bývalo lepší nechat plochu bývalého lomu neosázenou a pravidelně ji sekat -- tak mohla vzniknout vcelku vzácná lokalita. Teplá, mírně vlhká (je to bezodtoková oblast s podložím čediče a jílů), bez vápna v půdě, ale bohatá na živiny. Dokud jsem o ekologii a krajině nevěděl nic, myslel jsem si, že nejlepší cesta ke krásné a přírodně bohaté krajině vede skrze zalesnění všeho. Dneska už vím, že u nás máme dnes problém takřka opačný -- kulturní krajina nám strašně zarůstá, a tak mizí celá luční společenstva. Co byla dříve louka, je po zuřivě melioračních komunistických letech pole. Pokud louka unikla polnímu osudu, po divoce kapitalistických letech je z ní křoví. Nic proti křovinatým polím, ale těch máme dost. Dnešní louky nikdo neseká ani nespásá, takže se na nich udrží jenom dva tři druhy trávy. Na Slánské hoře je situace lučních společenstev navíc komplikovaná silnou populací trnovníku akátu a kustovnice cizí, kteréžto rostliny podnikají agresivní útoky na každý volný plac.
Přední český znalec krajiny Jiří Sádlo (který je mimochodem známější jako autor a interpret nádherných neuvěřitelně sprostých písní) tento problém dokonce v jednom jarním čísle Vesmíru ilustroval na příkladu zarůstajícího Řípu sloganem "zapalte ho, ať hoří". Takže já vyjadřuji svůj názor na Slánskou horu: sečme ji, ať vzkvétá! Pokud ne na této čerstvě osázené planince, tak alespoň všude jinde.
24. srpna 2000
Fotografie lomu jsou z jara 1999, tedy z doby, kdy tu stromky ještě nebyly vysázeny. Výsadba je provedena zejména v zadní části (duby, javory) a v pravé (babyky, břízy). Křoviny v okolí louky jsou tvořené náletem trnovníku a javoru, svahy vlevo jsou pak porostlé kustovnicí. Mezi dvěma obrázky chybí několik stupňů pohledu.
Tři kříže jsou na všech historických vyobrazeních vidět zdaleka. Dnes je však i zkušené oko hledá z dálky marně, neboť během posledních desetiletí obrostly javorovým lesem.
Post scriptum listopad 2000: Uschlé mladé duby budou vyměněny za jiné v rámci záruční doby.
Yuhů! janovsky@gmail.com
Hlavní stránka
Další moje weby: Jak psát web,
Tunisko,
Bulharsko,
Turecko