Po vzoru Jirkových stránek zavádím seznam oblíbených citátů. Přiznávám, že se trochu opičím, ale je to tolik přitažlivé...
Kamarádi - Moje příbuzenstvo - Osobnosti
"Mátu bych taky prosil nechtěl bych."
Způsob, jak odmítnout mátový čaj.
"To je hodně volantů a jeden je ozubenej."
Názor na novou desetikorunu.
"Já jsem ti vděčnej, ale vůbec mi to nechutná."
Vyjádření díku za večeři.
"Jeje! Jeje jeje!"
Reakce na přetékající vařící hrnec zvolená namísto vypnutí vařiče.
"Na tvoje jméno by se dalo nalákat dost lidí."
Údajný důvod, proč bych se měl přihlásit na Plechového muže.
"Hm."
"Hahaha."
"My víme."
"Záležitá záležitost"
Nejoblíbenější výrok běžné mluvy.
"Co znamená to malý béčko? To asi neni křížek."
Čtení not po třech letech hraní na basu.
"To je největší zklamání v mém životě."
Když jí Tač řekl, že mám mobil.
"Ahoj, jseš tlustej!"
Potkavši mě v Lokti.
"No vidiš, všechno mohlo bejt úplně jinak."
Odpověď na moje prohlášení, že už unesu kládu.
"Co to plácáš?"
Běžná reakce. Bez notového zápisu to ale tak nevyzní.
"Danuško, jdi na Damu."
"To vlastně dohromady se Zuzkou tvoříme dalekohled!"
Reakce na zjištění, že on má v brýlích spojky a Zuzana rozptylky. (Nebo naopak.)
"To tam pak nebudeš mít na hlavě tu plošku."
Když mi odvážel monitor a ušetřil mě tak od jeho nošení na hlavě.
"Moje nohy -- dobrá prácička!"
Při zouvání se po túře na Šumavě.
"Ženy -- to je pronárod, hadí plémě."
Při upřímném rozhovoru o dívkách.
"Vrstevnatá vrstevnice"
Konfrontace mapy se slovenskou realitou.
"Já strašně ráda rozpouštim med."
To byste ji museli vidět.
"Já tě poslouchám, Yuhů, ale většinou na tebe nereaguju."
Odpověď na otázku, zda mě poslouchá.
"Čechy jsou zapykaný."
Myslel to z hlediska stopování.
"Teďko zrovna jsem nespal už 128 hodin. Ale furt se hejbu a jsem venku, takže jsem v pohodě."
31.8.1999 Narozdíl od většiny lidí mu věřím.
"Že jsem nastydlá, nemůžu chytit vítr."
Při nacvičování písně Parvulus nobis nascitur. Jinak je to pro ní samozřejmě brnkačka <|:-)
"No konečně s tebou něco bude."
Když jsem si dal trochu víc svařáku, než obvykle.
"Vajíčko mě chtěl rozveselit, tak mě nechal chvíli řídit."
O cestě po Francii.
"Pokud mě něco omezuje, pak to musím buď milovat, nebo proti tomu musím bojovat."
Při rozvaze o lásce a svobodě.
"Jsem kouzelnice a mám ráda lidi."
"Karmu nekoupíš!"
"Vrstevnice je fyzikální idealizace."
Při výstupu na Muráňský hrad
"My jsme všechen chleba obětovali."
Na Pravdě po oslavě slunovratu, když hledal něco k jídlu.
"Drsoň peče gekona."
Popis filmové scény, která se vyskytuje v každém přírodně-akčním filmu.
"Medvěd medvěda neprobudí."
"Mě se taky ženský pořád ptaj, jestli se chci ženit, a já řikám, že nevim, a ony jsou z toho takový divný."
Vysvětlení pro Tomáše, proč nemá říkat, "nevim".
"Zkus přemejšlet."
Po té, co jsem ho požádal o radu, jak si mám předělat dveře.
"Ono je to hrozně chytrý."
Popisoval mi, jak zajímavě reaguje jeho mobil na dvojí zavolání -- nakonec z něj vylezlo, že si tam tu reakci sám tak nastavil.
"Až budeš chtít utratit fakt hodně peněz, tak si udělej takovejhle výlet. Stojí to za to."
O své expedici do Chile.
"Ultracha!"
Při jednom zmateném kouzelném souboji.
"Doleva, doprava, do prdele!"
Navigace na Ohři z pozice háčka.
"Hudbo hrej!"
Se zavázanýma očima plavající uprostřed rybníka.
"Dvacet organizátorů na šestnáct kilometrů čtverečních je málo."
Na Barušce po čtyřech hodinách chůze v drátěné košili bez boje.
"Železná košile je zvyk."
Tamtéž
"Dva spolky by se měly zakázat. Komunistická strana a Asonance."
"Relativita je subjektivní."
"Asonance"
Kdyby mohl zakázat jenom jeden spolek.
"Protože jsem dokonalý."
Skromné zdůvodnění faktu, že je nejlepší.
"Některý lidi to dělaj jako kosi, já to dělám jako orel."
O psaní na stroji.
"Já si myslím, že ty lidi, co tam byli, že to je celkem slušná mládež."
Ve čtvrt na jednu po návštěvě Inferna.
"To se o tu naši vlast nebojím."
Při téže příležitosti o trochu později.
"Polejt benzínem a zapálit."
Při hledání cesty z mého pokoje, kde se jí zřejmě nelíbilo.
"Anglie skutečně existuje!"
Text pohledu, který mi přišel z Londýna.
"Léto 1997 bylo extrémně suché."
V rozhovoru pro Slánské listy o houbách. Mimochodem, stoletá moravská voda byla právě v roce 1997.
"Ještě máte toho psa, co vám loni chcípnul?"
Oblíbený začátek konverzace.
"Největší zloději jsou příbuzní."
Mimo jiné celoživotní zkušenost.
"Jsme tu všichni v černym jako nějaká mafie."
Během obřadu na pohřbu tety Bóži. (údajné znění)
"Krušovice, pivo přímo od kozla, Krušovice, pivo přímo od kozla."
Při projíždění obcí Krušovice.
"Děkujeme všem kolegům z branže za to, že nám ukázali, kudy cesta nevede."
Na obalu CD Ppoommaalluu.
"Ochranný dohled: Otec, syn a duch svatý s. s r. o."
Tamtéž.
"Historie má totiž tu důležitou vlastnost, že trvá dlouho."
V Lidových novinách při historické rozvaze.
"Měli jsme na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolili jsme hanbu a budeme mít válku."
Po Chamberlainově podpisu Mnichovské dohody.
"Šedesát čtyři"
Odpověď na otázku, jaký je smysl života.
"Jak se podle vás měří smysl života?"
Odpověď na otázku proč zrovna šedesát čtyři.
"Co se stane, když selže tenhle ventil?"
Způsob, jak zjistit, zda ta záhadná značka je nebo není okno.
"Milý Mílo, to je síla,
jak nám tu ta třída spílá
dej si pozor, Carvane,
ať se ti nic nestane!"
Poezie při příležitosti někdejšího Posledního zvonění.
"Malá a ještě menší Jarka."
Popis mých dvou sester.
"Asi polovinu"
Odpověď na otázku kolik mají bicích nástrojů.
"Janovskýmu se musí neustále dokazovat, že je blbec."
Způsob, jak mě naučit matematiku.
"Mně byla alegorie ve všech svých projevech srdečně protivná od chvíle, kdy jsem byl dost starý a obezřetný, abych ji rozpoznal."
V předmluvě k Pánu prstenů.
"Naopak. Těch pozvánek rozhodně neubylo."
Na mou otázku, zda mu po Sarajevu neubyly pozvánky na mezinárodní akce.
"Ale kdo rozláme věc, aby zjistil, co je zač, opustil stezku moudrosti"
V rozhovoru se Sarumanem.
"Nemůžeš projít. Jsem služebník tajného ohně, vládnu plamenem Anoru. Nemůžeš projít. Temný oheň ti nepomůže, plameni Udunu. Vrať se do stínu. Nemůžeš projít."
Výstraha Balrogovi na můstku Khazad Dum.
"Tady je srdce elfího království na zemi a tady zůstane navždy mé srdce, leda by za temnými cestami, jimiž ještě musíme oba projít, čekalo světlo. Pojď za mnou.
Vzal Froda za ruku a opustil pahorek Cerin Amroth a víckrát se tam živ nevrátil."
"Chtít svěřovat věci pouhé paměti znamená zapisovat do větru, protože naše paměť je prchavá, přijímá mnoho věcí, ale hned je zas pouští a ztrácí, není-li podporována zábradlím písma."
O paměti, patrně počítačové:-).
"Tento lid ctí mě rty
však srdce jeho je daleko ode mne;
marná je zbožnost, kterou mne uctívají
učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými."
Při citaci ze Starého zákona.
Yuhů! janovsky@gmail.com
Hlavní stránka:
http://dusan.pc-slany.cz
Další moje weby: Jak psát web,
O práci,
Kréta, Tunisko,
Bulharsko,
Turecko