Situace Listopadu 1989

Pokračování jsem nikdy nedopsal.

Tehdejší situace - Slánské gymnázium - Podzim a já - Nedostatek informací

Tehdejší situace

Za komunistů byla spousta věcí jinak, než jak jsme na ně dnes zvyklí. Mnoho věcí jsme zapomněli. Má-li tedy být moje vyprávění zařazeno do nějakého rámce, musím napřed vzpomenout některých věcí, které tehdy hýbaly myslí mou a myslí celé společnosti:

• podivná ekonomická situace -- nedostávalo se mnoha základních věcí, v porovnání se světem jsme měli směšné mzdy, vyráběly se úplné hovadiny, záporné daně na potraviny atd.
• znečištění prostředí -- sračky v řekách, sračky ve vzduchu, údajná závadnost potravin (tehdy se říkalo: "mlíko -- na rakev víko")
• všeobecný strach -- skoro nikdo se neodvažoval říkat svoje názory nahlas, protože se bál postihu -- ztráty místa, vyloučení ze studia, odebrání nějaké výhody
• nenávist ke komunismu -- skoro každý si uvědomoval neudržitelnost politické situace, kdy jedna strana měla absolutní výhodu
• nedostatek informací -- cenzura nepustila do médií cokoliv, co by mělo nějakou souvislost s opravdovým politickým děním, krátké zprávičky o demonstracích byly zcela nereálné, rezoluce Několik vět byla odsuzována, ale nikdo si ji nemohl přečíst
• konec studené války -- v okolních takzvaných socialistických zemích začínaly probíhat demokratické reformy, v Sovětském Svazu vládl Gorbačov se svojí politikou nevměšování; nakonec padla Berlínská zeď
• vedení Komunistické strany bylo zcela neschopné

Nelze se tedy divit, že něco bylo ve vzduchu. Lidé byli nespokojení a při příležitosti různých výročí, když byla šance, že se jich sejde hodně, vycházeli do ulic. Jindy to nemělo smysl, protože málo početné demonstrace by policie rozprášila až příliš snadno. S těmi většími měla problémy a používala vodní děla, slzný plyn, bití a zatýkání. Jak víme, vyvrcholilo to sedmnáctým listopadem, kdy to policajti přehnali.

Slánské gymnázium

Studoval jsem tehdy ve druháku na Gymnáziu ve Slaném. Revoluci tedy vidím v perspektivě událostí, které probíhaly ve škole. Ředitelem byl tehdy soudruh Němec, učitelský sbor hodně jiný než dnes (pochopitelně). Bylo v něm pár komunistů, pár poctivých lidí a zbytek obojetných.

Po celý rok 1989 se ve škole hodně mluvilo o politice. Dokonce jsme měli (myslím, že dvakrát) besedu o politické situaci, jednou dokonce s Béčkem -- měli jsme, myslím, odsoudit Několik vět. Protože jsem tehdy poslouchal Svobodnou Evropu, měl jsem tehdy poněkud vyhraněnější představy; protože jsem tehdy byl docela vejtaha, svoje názory jsem neskrýval. Zajímavé tedy na té besedě bylo, že se měly klást dotazy, ale kladl jsem je jenom já a Maruška z béčka (je mi líto, ale tehdy jsem ji mylně považoval za hloupou). Pamatuji se, že soudružka Weberová se tehdy na mě naštvala, načež aby mě umlčela, musela použít výstrahu, že mi dá čtverec z Angličtiny (což na mě platilo). Ale v mých očích se tím navždy odepsala.

Weberová byla totiž největší rudá svině na škole, alespoň jak jsem to chápal já. Pak tam byl soudruh Peška, to byl taky komunista (a je dodnes), ale ten se (alespoň vůči mně) choval docela slušně. Třetím komunistou byl ředitel Němec, který z nich byl nejslušnější. Jeho základní charakterovou vlastností byl strach o místo (narozdíl od Weberové a Pešky, kteří byli ve straně kvůli osobnímu prospěchu).

Za slušné lidi můžu označit Judlovou, Čablovou, Carvana a Dundra. Pokud jsem někoho zapomněl, je mi líto.

Podzim 89 a já

Od září do půlky listopadu se kolem mě přihodila spousta věcí:

• táta měl infarkt
• začal jsem chodit do tanečních a do Taxu k Horákovi
• každý druhý čtvrtek jsem jezdil na fyzikální přednášky do Prahy na Matfyz
• sestře se narodil Ondra (5. listopadu)
• sháněl jsem kytaru
• příliš jsem se ve škole politicky profiloval, což vyvrchoilo na nějaké divadelní soutěži, kde jsem v jednu chvíli parodoval komunistické řečníky -- pár lidí mě potom upozornilo, abych brzdil
• s profesorem Dundrem a s Džanym jsme založili páteční poslechový kroužek

Nedostatek informací

V tehdejší době vůbec neexistoval způsob, jak svobodně vyjádřit názory na veřejnosti a existenčně to přežít. To byla ta hlavní věc, která mě nejvíce skličovala. Fungoval tady totalita, která byla založena pouze na strachu obyčejných lidí z postihu. Informace tehdy znamenaly svobodu a svoboda ničila komunisty. Proto se komunisté informací tolik báli a proto prohráli v tu chvíli, jakmile přestali kontrolovat média.

Velkou chybu udělali, když někdy na podzim přestali rušit vysílání Svobodné Evropy. A když pustili spoustu katolíků na svatořečení Svaté Anežky do Říma.

Pokračování

Yuhů! janovsky@gmail.com
Hlavní stránka: http://dusan.pc-slany.cz
Další moje weby: Jak psát web, O práci, Kréta, Tunisko, Bulharsko, Turecko